Report z párty Human Traffix od Myclicka

Nebýt slavných Skotů, mohli si pustit více než jen deset písniček...

Byl to celkem vtipný obrázek. Dvě minuty po půlnoci ti čtyři ramenáči, kteří by svou silou mohli ze země tahat pařezy, vysvětlují každému z těch, co přišli na čas, že dolů ještě nemohou. Zkrátka se úklid nestihl a oni rozhodně nejsou placeni za to, aby přidali své velké lopaty k dílu. Jejich úkolem je přece chránit návštěvníky v sále, kontrolovat obsahy příručních zavazadel a zabránit vstupu všem neplatičům. Ti tentokrát museli sáhnout pro dva zelené papírky a dorazit na známou adresu klubu Roxy až o dvě hodiny později než obvykle. Vlastně o dvě a čtvrt! Teprve ve čtvrt na jednu se milovníci house music mohli spustit. Po schodech dolů... Dva mladíci u vchodu ještě velmi obratně ochrance vysvětlili, že s lístkem z koncertu mají přece vstup zdarma a také oni už si mohli na parketu poprvé poskočit. V ten velký pátek si v Londýně balil svá fidlátka Jimpster, v Praze Loutka, v Hradci Králové Fun a v Brně Javas. Poslední dva už v té době moc dobře věděli, že nakonec si během hodinky pustí jen tak deset jedenáct věcí. Časy těch těžkých kufrů s deskami jsou pro mnohé už dávno pryč a při dnešní digitalizaci s domácí přípravou by oběma postačilo do pytlíčku ke sluchátkům zasunout jen dvě stříbrná kolečka.

DJ Fun

První Jimpster, první kopanec, první tanec a také první řev!

Navíc Fun vinou zmíněného zdržení ke všemu o další tři písničky přišel. :( Teď byl jen malý kousek za startovní metou a nikam se nehnal. Zatímco před setem Timewritera maličko přitlačil na pilu, tady byl něžný a zasněný. A nebo si jednoduše chtěl otestovat ten vlastní deep house, který jeho a parťáka Richieho díky zázemí značky Elemental Music teď tolik baví. Ross Couch byl olíznut laserem, Pavel však nezapomínal ani na velká černá kola, k nimž měl však od mixážního pultu o něco dál. Na lešenářské konstrukci se totiž rozvalovaly hned tři CD přehrávače a ačkoliv to dopředu málokdo předpokládal, na všechny tři se mělo v průběhu večera dostat. Ne, on nehodlal do svého setu pro zpestření vkládat různé acappelly, ani nemíchal jako ďábel, to pouze technika si náhle postavila hlavu a stylově právě v okamžiku, kdy tu na sebe Jimpster poprvé upozornil. Srovnat beaty v jeho atypickém remixu skladby Momma´s Groove, kterou v originále napsal řecký kouzelník Osunlade, už bohužel nedokázal. Na to mu zbývalo velmi málo času ze skladby předchozí a tak se mu doslova rozutekly pod rukama. :( Něco bylo zkrátka špatně a záloha si teď nutně musela prohodit pozici s přehrávačem zlobivým. Ten za to, jak se dneska choval, putoval na hanbu do kouta, dokud nezčerná mnohem více! Ještě že tak... I přes toto drobné škobrtnutí si už mohl královéhradecký DJ užívat prvních tanečků od těch, co dorazili s dvouhodinovým zpožděním, ale také jejich prvních vzrušených výkřiků.

DJ Fun: "Když mi dáš čtvrt hoďky, řeknu ti tajemství..."

Ty se teď rozléhaly sálem, v němž po koncertu Primal Scream probíhaly stále ještě poslední úpravy k tomu, aby se mohli po partě ze Skotska cítit jako bavlnce také hráči na gramofony a CD přehrávače. Ty kovové zátarasy, které ve většině případů odříznou vášnivé rádce a DJi dopřejí soukromí k práci, ty tu však ještě stále chyběly. :( O tom, jak je DJ Javas velký kamarád, se mohl Pavel přesvědčit záhy – onu čtvrthodinku ze svého hracího času mu totiž rád věnoval a už jen doufal, že také Jimpster se z loajality zachová jako pravý londýnský gentleman – vždyť zahrát si chtěl každý z nich! Na oplátku mu bylo alespoň prozrazeno, který z těch tří krasavců si to postavil svou digitální hlavu, který má nechat bez povšimnutí... Brněnské borec pak upozornil na fakt, že také on umí být poměrně něžný a hlavně přizpůsobivý okamžiku i náladě v klubu. Alespoň teď v úvodu svého setu ponechal svůj rozjuchaný materiál, svůj tolik oblíbený jackin´house v penálu hluboce zastrčen a ještě chvíli držel s Funem krok. Právě na Human Traffix se mi často stává, že chilloutem jen tak protančím a v hlavním sále ztratím pojem o čase. Tentokrát ne - tak co nového přibylo do archivu Cubika a Tomicse? Těžko říci, ten zvuk byl tentokrát tak utažený a nezřetelný, že se mi podařilo dešifrovat jen stařičkou Chicago od tolik očekávané party Groove Armada. Služeb těch dvou využil v průběhu večera málokdo a opuštěný prostor působil poměrně smutným dojmem... Škoda! :(

Dílna PHASE měla tentokrát plné ruce práce - bylo to jen na ní!

Neveselo, truchlivo však bylo vzhledem k okolnostem také v hlavním sále, ale stěžujte si u Primal Scream! To na ně se v pátek soustředila veškerá pozornost, to jim by dekoratéři a osvětlovači lezoucí jako pavouci po stropě překáželi. Světelné efekty tak svým blikáním za barevnými filtry suplovalo jen několik výkonných PARek a ty dekorace jste si holt museli domyslet. Dle libosti samozřejmě... Byl tu však ještě záchranný plán – projekce od PHASE, tentokrát hlavně o šipkách, obličejíčkách a ladných křivkách animovaných tanečnic. Díky tedy alespoň za tyhle pohyblivé obrázky, tak temné prostředí si Jimpster totiž rozhodně nezasloužil. Obzvlášť, když je v té jeho hudbě uschováno tolik radosti a lásky... I přes svou vytíženost sršel mistr dobrou náladou, rozdával úsměvy na všechny strany, také on tu čtvrthodinku Javasákovi rád věnoval a před do dvou třetin zaplněný parket nastoupil ve čtvrt na tři s obrovským nasazením. Každý ten beat si užil, každý ho rozhýbal dopředu i do stran a já si okamžitě vzpomněl na desáté narozeniny House boatu U Bukanýra. Teď už vím naprosto přesně, od koho tu body language Pat Heart odkoukal. :)

Jimpster

DJ jen pro DJe?

Honza svou slabost pro jackin´house ke konci svého setu už jen marně skrýval, ovšem Jimspter neprovedl radikální řez, on má prostě vše... A to včetně dvou šikovných rukou! Rychlosti srovnal okamžitě, míchal rychle a dlouho, šavle létaly tam a zase zpátky a žluté kolečko s efekty často přitahovalo jeho pozornost. Byl vážně šikovný! Kdo čekal exkurzi skladem s nápisem Freerange a obrázkem vlaštovky na vratech včetně dosud uzamčených komnat, ten musel být poměrně zklamán. On si prostě chtěl hrát jen to, co mu přišlo v poslední době pod ruku a to, co dostal na svých toulkách po světových klubech. Tak se mohl v přehrávači protočit i Jake Childs coby remixér velkého hitu Flashback či Todd Terje, který pro změnu přemíchal Balearic Incarnation pro projekt Dolle Jolle. Snažil se být přitom stylově pestrý, aby ty dole nenudil a často ve vyjetých kolejích přehodil výhybku. Pro inspiraci se ten večer zastavilo opravdu hodně lidí. Na to abyste ty známé tváře z pražských klubů spočítali, na to by vám nestačily natažené prsty obou rukou. Až tolik hráčů bylo tento večer bez práce... Dokonce i Martin Haberland ve stylovém tričku Jamieho labelu si zaplatil z Bratislavy letenku, když jeho set v červnu u nich doma na Music Is Everything promeškal! Nechtěli o něj přijít, za těch několik let se pro ně stal modlou, ovšem publiku byl spíše ukradený. Emoce jen zcela výjimečně, spíše přešlapování na místě spojené s pokukováním po ostatních. Oni se bavili, ale spolu... A když se bavit nechtěli, tak to jednoduše vzdali a ještě před čtvrtou hodinou vzali nohy na ramena.

Tolik let to umí, tolik let mu to vychází, tolik let ho milují...

Jenže pak se to stalo a to přitom ten začátek vypadal tak nevinně. V pravé ruce velký černý penál s CDčky, v té levé umělohmotný kelímek s drinkem – takový je Loutka, takhle se vždy pět minut před začátkem svého setu objeví u kovové konstrukce. Měsíc co měsíc... Už zase ono ležérní listování archivem, první vytažené CD, první zasunuté CD, jemný plochý zvuk, silná melodická linka, o něco více nahlas než DJ předchozí... A znovu je měl v hrsti a už zase začali ječet, jako když je na nože bere! Okamžitě teď skákali do výšky, šermovali rukama, únava byla rázem tatam. Tak na něho čekali? To on byl tím nejdůležitějším pro tento večer? Ano, zřejmě (a už zase) přesně věděl, kterou peckou cíleně který nerv zasáhnout. Co přesně tu doteď chybělo... Nezbývá než smeknout před člověkem, který se obejde bez tučného honoráře i letenky a pokaždé uspokojí všechny ty, kteří na něho do časných ranních hodin poctivě čekají. Jak Michal míchal už vám nepovím, bylo půl páté a po náročném dnu a s vidinou koncertu The Young Gods před sebou, jsem důvěrně známý prostor opustil. O šikovných Švýcarech zase až zítra, ale jedno vám mohu prozradit už teď - je neměl kdo zastínit. Oni totiž hráli úplně sami. Naštěstí?! :)

foto: Max waxmax@seznam.cz 

CelĂ˝ fotoreport najdete zde: http://www.nubreed.cz/index.php/component/option,com_ice/Itemid,232/catid,9/#IceGallery