CLANEK
Brazil Runner´s Flashback: Electro voltáž s Kosheen DJs
Další víkend a další mejdan za námi. Pro mne - coby runnera - lehce atypický, ale pěkně popořadě. V pátek 3. srpna se v holešovickém klubu Cross konalo další pokračování noci Electro voltáž, tentokrát mimo jiné s Kosheen DJs. Se všemi členy tvořícími kapelu Kosheen se znám a troufám si říct, že jsme dobrými přáteli již několik let...
Seznámili jsme se pro mne klasicky. Tedy tak, že jsem je před pěti lety vezl na hraní, tuším do Rakouska, a padli jsme si do oka. S Markeem, který následně v Praze založil ČR-UK rodinu, se potkáváme minimálně 2x do měsíce. Jako runner jsem s Kosheen za poslední roky projel značnou část naší vlasti a sousedních zemí. Máme se rádi. :)
Proto jsem byl nadšený, když jsem se dozvěděl, že po našem květnovém "vystoupení" na prestižní módní přehlídce spodního prádla v hotelu Hilton kluci přijali další hraní v Praze. A to ve výše zmíněném undergroundovém klubu Cross. Poslední dobou se také já stavím za mixák a rozhodl jsem se oslovit promotéra s nabídkou společného vystupování. Dostal jsem ne úplně nejhorší čas, před Kosheen DJs. ;)
Zde ale vyvstal dost zásadní problém: přílet letadla z Bristolu na ruzyňské letiště ve 21:25 hodin se pouhou hodinou lišil od začátku mého hracího času 22:30 hodin. Za ty roky, co tuhle práci dělám, mám kolem sebe několik schopných lidí, kterým důvěřuji, a ti mne dokáží v takovýchto situacích zastoupit. Poprosil jsem kamarádku Ivanku, zda by kluky na letišti vyzvedla a dovezla je do Holešovic. Duo z Kosheen nebylo proti, a tak jsme si s Ivou mohli plácnout.
Po 21. hodině jsem nervózně přešlapoval na zahrádce Crossu a čekal aktuální zprávy z letiště. Kluci jsou totiž pěkní kaliči, nejednou se stalo, že nestihli letadlo nebo vystoupení a dost se mi ulevilo po příchozím hovoru z Markeeho českého čísla. Hlásil bezproblémové shledání s mladou pohlednou runnerkou :) a pořádnou chuť na české pivko. Celá cesta dle Ivanky probíhala v klidu, kluci se těšili na panáka do Crossu (objednávku tří lahví rumu nebyl problém potvrdit).
Ve 23:45 už jsme se s kluky objímali na pódiu. Markee s Darrenem dorazili včas, holky jim obratem nalévaly pití - za tu dobu, co se známe, je poznalo taky dost mých přátel. Nebylo divu... V backstage se rozjela solidní kalbička a alkohol tekl proudem. O dvojici z Bristolu byl znovu zájem - mnoho lidí, pěkných holek, hudba, veselo, zábava – komu by se tohle nelíbilo?! :)
Před půlnocí se Darren se svým vykousnutým jablkem přesunul na hlavní stage, připraven po mně přebrat štafetu. Hudba pěkně šlapala a lidi se očividně výborně bavili. Tanec, úsměvy, křik a povzbuzování toho byly důkazem. Dobrou náladu nepřekazil Darrenovi ani fakt, že mu v půlce setu spadl jeho MacBook na zem...
Po 4. hodině ranní byl čas zavolat taxi a odjet každý směr postel. Darren se někde vytratil a do neděle byl nezvěstný, dokončil tedy večírek po vlastní ose. Why not?! :) Další večírek s těmito boys z Anglie a Skotska proběhl s úspěchem a již nyní se těším na příště! Kalbičky s nimi jsou pro mne jedny z nejlepších. Děkuji vám za pozornost a brzy...
text + foto: brazil runner