CLANEK
Brazil Runner´s Flashback: Moonbootica @ Touster
Deutschland Deutschland über alles. Název německé hymny přesně vystihuje můj pocit po návratu z klubu Touster minulou sobotu ráno... Tobi a Kowe, rodáci z Hamburku, přijeli v pátek 23. listopadu vůbec poprvé do Prahy představit svůj hvězdný projekt Moonbootica. Dovolím si tvrdit, že po tom, co v klubu předvedli, zde jistě nebyli zdaleka naposledy. Já si tento pseudopracovní večer opět užil maximálně, až mi bylo skoro trapné vzít si svůj honorář... Tedy jen chvíli. :)
Poslední dobou mi klub Touster dělá svou produkcí jen samou radost. Management vsadil na v českých zemích nejistou kartu kvalitní nekomerční elektronické hudby a já jsem upřímně velice rád, že to clubbeři pravidelně oceňují hojnou návštěvou. Když jsem poprvé na techno.cz narazil na vizuál připravované akce s Moonbooticou, kterou jsem naposledy slyšel loni v Německu na festivalu Sonne Mond Sterne, srdce mi zaplesalo. A jelikož s výše uvedeným klubem poblíž Palm Beach (pozn. Palmovka) spolupracuji už téměř pravidelně, bylo jen otázkou několika málo mailů domluvit veškeré detaily...
Je pátek 23. listopadu 2012 a já parkuji, lehce před půl devátou večerní, na Letišti Václava Havla, Terminál 2. Přílet letadla společnosti Lufthansa z Hamburku přes Mnichov je naplánován na 20:20. Hned po příchodu do příletové haly checkuju informační tabule, kde zjišťuji, že let má 30 minut zpoždění.
Půlhodinka je ale rychle pryč a za několik málo okamžiků vítám kluky v Praze. Po cestě k autu jim nastiňuji dnešní harmonogram. Přiznám se, že jsem byl předem z tohoto runningu docela nervózní, přece jen se jedná o mezinárodní DJ Top Class, a i když se této činnosti věnuji již léta, vím, jací někdy dokážou tihle umělci být. I proto jsme veškeré detaily s promotérem komunikovali nebývale důkladně.
Sedáme do auta a vyrážíme směr centrum. Ke mně dopředu si sedá Kowe a začíná solidní slovní přestřelka v přátelském duchu. Nejdříve mne zkouší z českých reálií a historie. Ptá se mne téměř na název každého baráku, který míjíme. Tobi sedí vzadu a jen přizvukuje. Později chápu, že toto je jejich taktika. Kowe se snaží občas si do mne rýpnout, ale vtip hned otáčím a vracím zleva zpátky. Už teď je mi jasné, že tenhle večer bude komunikačně a diplomaticky dost náročný. Po slabé půlhodince parkujeme u hotelu Kempinski, který je jedním z nejlepších v Praze a který si kluci přímo vyžádali. Jako vždy asistuji při ubytování a čekám na recepci, než si kluci hodí bagáž na pokoje.
Za chvíli jsme zase pohromadě a přemísťujeme se do gurmánské restaurace Le Grill, která je součástí nejstarší a nejprestižnější evropské hotelové sítě – Kempinski. Luxusní restaurace definovaná netradičním spojením chutí, použitím prvotřídních surovin, moderním interiérem a skvělými službami, vše pod taktovkou kreativního šéfkuchaře Marka Fichtnera.
Stůl jsem rezervoval již před několika dny, a jelikož si na dobrém jídle taky dost ujíždím, tohle byl jeden z bodů večera, na který jsem se extra těšil. Vybíráme stůl v zadním rohu a vtipná debata plná dvojsmyslů může pokračovat. Kowe se zajímá o můj report, ptá se mne, jakým způsobem jej píši. Pokračuje s tím, že Tobi má kromě hudebního nadání spoustu dalších talentů, například, že je nejlepší imitátor zvířat v Německu. Kluci po sobě pořád pomrkávají, zprvu netuším, myslí-li to vážně, nebo jestli si ze mě dělají prsa. Kowe navrhuje malou ukázku a Tobi začíná předvádět medvěda a žraloka. Válíme se po sedačkách v záchvatech smíchu, když Tobi vytahuje svoji nejsilnější kartu – veverku s oříškem. Ostatní hosté v restauraci se otáčejí k našemu stolu, jelikož nechápou naše salvy smíchu. Objednáváme si předkrmy a Kowe začíná vyprávět vtipy. Ve druhém vtipu už jako hlavní postava figuruje kluk, který se sice nenarodil v Praze, ale žije tam, Adam z Prahy, já. Jelikož pointa vtipu Adamovi z Prahy příliš nelichotila, i já jsem obratem předělal několik vtipů na Moonbooticu a přítomné chlapce, což kluci náležitě oceňují. Někdy v tomto okamžiku mezi námi padly veškeré bariery a já si uvědomil, že je mám konečně na své straně a že mě berou. Jejich netradiční způsob zábavy a inteligentního humoru jsem konečně pochopil a přistoupil na něj, což znamená, že jsme se vzájemně popichovali a dobírali si jeden druhého až do rána.
Přináší předkrmy! Tobi si objednal tatarák připravený z českého BIO hovězího na bramborové rösti s pošírovaným BIO žloutkem, křenovým krémem a BIO celozrnnou topinkou a já s Kowem pečené Foie Gras s brioškou, Pink Lady salát s calvadosem a Granny Smith espumou. Předpokládám, že si to všichni dokážete představit, takže to dále nebudu rozebírat... K pití si objednáváme minerálku a nealko pivo. Hlavní chod volíme všichni stejný, tedy filet z české BIO svíčkové s uzenou bramborovou kaší, artyčoky se špekem Lardo di Colonnata a plátky baby řepy. Chtěl jsem vám jídlo vyfotit, ale standardně jsem si na to vzpomněl, když odnášeli talíře... Smůla. Platím (zhruba 1/3 průměrného platu v ČR) a pánové se odebírají na své pokoje, aby se připravili na odjezd do klubu. Po 30 minutách nejdříve na recepci přichází Kowe.
A za pár okamžiků i "německý Izer" Tobi...
Nasedáme do káry, pouštím techno a vyrážíme, přičemž ještě volám do Toustru, že jsme na cestě. Před klubem postává pár parketníků a promotér Tokátko, který nám uvolňuje parkovací místo. Kluci si nechávají bundy v autě a mizíme bočním vchodem do kanceláře, která dnes poslouží jako backstage pro Moonbooticu.
Na místě už čeká občerstvení dle DJ rideru, vodka, šampus, voda a pár blondýnek. Ne, ty tam vlastně byly až pak, to předbíhám... Po přivítání se s vedením klubu se teleportujeme na stage, kde si kluci míchají drinky (Tobi si poroučí MOET do půllitru s ledem - Francouzi odpadávají) a začínají zvolna rozjíždět svůj set. Klub je zaplněn do posledního místa, je dost horko a vlhko, to ale nikdo neřeší. Tančíme všichni a všude. Dokonce i já, pouze na 2 Red Bullech, oprašuji kroky z nejdražších tanečních na světě – brněnského Bobycentra. :) Ti, co mě dobře znají, vědí, že má techno couvačka je již roky legendární. Po 2 hodinách typické směsice stylů tech house, techno a elektro přebírají štafetu další DJs a já razím klukům cestu zpět do backstage. Během hraní oba decentně popíjeli, takže nálada je zase o něco dál... Jeden vtípek střídá druhý.
V backstage Kowe s vodkou v ruce vysloví přání seznámit se se dvěmi blonďatými slečnami, které po celou dobu tančily v první řadě. Tokátko mizí v tajné chodbě a obě dotyčné po chvíli přivádí. Holky se připojují k mejdanu, je tu Ondra ej kej ej Subgate, fotograf Monty a další.
Po půlhodince všechny pakujeme ven a Tokátko s Moonbooticou natáčí videorozhovor. Ten je mimochodem taky velmi výživný, doporučuji určitě shlédnout...
Po interview se bandička vrací a mejdlo pokračuje. Zhruba kolem čtvrté hodiny se začínáme pomalu balit. Z Toustru odjíždíme před půl pátou ráno. Tobi i Kowe hodnotí večer na jedničku, preferují hraní v menších klubech se super atmoškou, kterým Touster bezesporu je. Přijíždíme k hotelu, loučíme se a objímáme, kluci děkují za super večer a mou asistenci. I když to normálně nedělám, s těmito dvěma střelci udělám výjimku a na památku se společně fotíme.
Na letiště jedou odpoledne taxíkem, který jsme jim s Tokátkem objednali. Co říct na závěr?! Dělo večer, kvalitní hudba, super společnost a prachy v kapse. Můžu chtít víc?! Brzy jsem zase zpět!