Runner´s Flashback: Olav Basoski

Rovnou přiznám, že jméno Olav Basoski znám sice již léta, ale marně jsem v paměti pátral po názvu alespoň jednoho tracku. Poslouchám a hraji přece jen trošku odlišný sound a navíc je už Olav starší pán. V dobách jeho největší slávy jsem byl ještě mladý cucák. Před odjezdem na letiště jsem se zastavil na krátkou návštěvu u mého kamaráda Čendy aka DJ Detrika, který je mimo jiné i velkým sběratelem vinylu. Když jsem se zmínil, že za chvíli na Letišti Václava Havla vyzvedávám výše uvedeného DJe a producenta, Čenda obratně vysunul sekci desek tracků a remixů Mr. Basoskiho. Jednu z nich jsem vytáhl, byl to track Sil - Windows (Olav Basoski Remix). Když jsem remix poslouchal na Čendově gramofonu, obratem mne ujistil, že takový zvuk již dnes nemůžu očekávat, Olav hraje mnohem více „pro lidi“. Tak se dnes prý říká tomu, když hrajete komerčněji. :)

Je pátek 5. července 18:30 a já se po lehce zpožděném příletu vítám s chlapíkem z Nizozemska na pražském letišti. Olav je hned zpočátku velice přátelský a milý, ptá se mě na detaily delší cesty. Ubezpečuji jej, že cestu do Ostravy mám zmáklou a i přes drobné nepříjemnosti na D1zaručuji hladký průběh.

Najíždíme na dálnici a míříme na východ. Po cestě diskutujeme snad na všechna témata, jídlo, filmy, cestování. Olav mi vypráví o své manželce, která je původem z Indonésie, kde měli kdysi Holanďani kolonii, i když je již narozená v Nizozemí. Vyzdvihuje kuchařské umění své tchýně. Stejně jako já miluje tvorbu Quentina Tarantina, společně vzpomínáme na některé momenty z jeho filmů. Zhruba u Olomouce mi volá kamarád Martin Klimánek aka DJ Streed a Olav Basoski v přímém vstupu na rádiu Helax zdraví Ostravu a zve návštěvníky festivalu Beats for Love na své vystoupení o dnešní půlnoci. Přijíždíme do Ostravy kolem 22. hodiny, Olava vezu do hotelu Park Inn, kde mu zajišťuji pozdní večeři a asistuji mu při ubytování. Domlouváme se na jeho vyzvednutí ve 23:30, jedu se převléci a dát si alespoň rychlou sprchu. O půl dvanácté opět parkuji před mistrovým hotelem. Na parkovišti potkávám Bifiduse Aktivního, který spěchá na své vystoupení, které má za chvíli začít. Olav přichází včas.



A ještě jedna.



Startuji a mířím do Vítkovic. Ačkoliv jsem již v Dolní oblasti Vítkovic několikrát byl, noční příjezd nás oba uchvátí. Industriální srdce republiky, přesně to je ono. Staré vysoké pece a chladicí věže, plynová a vodní potrubí, vše skvěle nasvícené, Mad Max se mi okamžitě vybavuje. Přijíždíme vjezdem pro účinkující, kde nás již čeká Kmín s akreditacemi. Nasazujeme ty správné pásky a přijíždíme přímo za housovou stage. V backstage se to hemží ostravskými známými. Marek z Coffee, Elvis, Esterka aka Elite, Ra2nsky a spousta dalších. Předávám Olava Kmínovi a vyrážím na obhlídku fesťáčku. Musím říct, že první díl se maximálně povedl. Více než 10 tisíc návštěvníků každý den festivalu myslím hovoří samo za sebe. Psychologický tah s nulovým vstupným zafungoval skvěle. Přicházím na drum and bassovou stage. Ta je monstrózní, hraje se přímo z vysoké pece, jsou tu tisíce lidí. Zdravím se v backstage se  Sukim, Pixiem a Futureboundem. Fotím.

Další stage, kterou navštěvuji, je techno stage. Stage mého srdce. Troufnu si říct, že díky umístění do této industriální zóny promotéři vytvořili jednu z nejhezčích techno stage, jakou jsem v Česku doposud viděl. Opravdu. 100% autentická. Představuji si, že takhle nějak musely vypadat první rave, které se ilegálně pořádaly v továrnách v Anglii začátkem devadesátých let. Doufám, že si zde jednou budu moci i zahrát, blesklo mi hned hlavou.

Procházím Hip hop stage, Party village zónou, kde se zdravím s kamarádkou a DJkou Mery En, taky původně ze Severní Moravy, která se chystá na své vystoupení. Všude jsou davy bavících se a tančících lidí. Všichni mají úsměv na tvářích. Je vidět, jak si Ostrava tuto akci užívá a je za ni vděčná.

Pocit zodpovědnosti mne přivede zpět na House stage, kde zjišťuji, že o Olava je skvěle postaráno a že se skvěle baví. Za chvíli již nabíhá za CD playery a roztáčí své stroje.

Olav míchá nové i starší věci…

Zazněly hity a tanečníci jsou šťastní. Olav ze zdravotních důvodů nepije alkohol, po svém vystoupení věnuje v backstage půl hodinku focení s fanoušky a poté jej místní šofér odváží do hotelu. Já zde ještě chvíli zůstanu. Jelikož ráno v 10 vyrážíme zpět do Prahy, nemůžu ani já moc pít, jen 2 pivka a pár tanečků s přáteli.

Sobotní ráno jsme ale oba, já i Olav, díky absenci panáků úplně fresh a společně vyrážíme na zpáteční cestu. Jediným rozptýlením se stala pouze uzavřená D1 a 25 km dlouhá objížďka přes vesnice, na letiště jsme ale naštěstí dorazili i tak včas.
Podtrženo sečteno super akce, příjemná cesta a nový kamarád v Amsterdamu. Myslím, že i Olav byl spokojen, soudě dle jeho pochvaly na mém FB profilu.
Krásné léto,

BRAZIL RUNNER