Report z akce Chaos In The CBD & Quarion @ Futurum od myclicka

Těšil jsem se dlouho, těšil jsem se moc a teď už jen doufal, že tentokrát to konečně vyjde a hořké zklamání se nedostaví. Jako už tolikrát předtím... Odpolední warm-up s návštěvou Karlštejna dodal vzhledem ke skvělému počasí síly, optimismus i dobrou náladu, a když jsem se přibližoval pražskými ulicemi provoněnými balkonovými grily ke kýženému cíli, uvědomoval jsem si s každým krokem, jak rychle jsme se z té zimy přehoupli do léta. Jaképak počasí asi mají na Novém Zélandu? To ti dva možná vůbec netuší...  V těchto dnech se totiž pohybují po Evropě, v pátek si zahráli ve vyhlášeném Red Light Radiu v Amsterdamu, v sobotu si pak měli střihnout premiéru před pražským publikem! Kterak početné asi tak bude vzhledem k přemíře nejrůznějších akcí se zahraničními jmény víkend co víkend?



Půl jedenáctá v Praze odpověď na tuto otázku určitě nikdy nepřinese, zvláště když dopředu zveřejníte na sociálních sítích line-up. Každý tady chce totiž přijít k hotovému, párkrát si na hlavního hosta přešlápnout z nohy na nohu, oznámit polohu, udělat selfíčko, nahrát si přebuzené a roztřesené video, absolvovat panákovou smršť a jen pár minut po finální tečce headlinera už lézt do taxíku směr áftr, nebo postel. Bohužel... Uvnitř se teď nacházelo všehovšudy patnáct nedočkavců, dva členové ochranky u vchodu, dva nudící se barmani, kluk v kšiltovce, který jednou za půl hodiny vyměnil hnědé proužky a oranžové kostky v projekci promítané na visící síťoviny nad parketem za loga pořádajícího zlatavého moku a pak už jen dva hráči. Nalevo od schodů Møreti, v hlavním sále můj dlouholetý back 2 back parťák Diome, na jehož vytříbený vkus a mistrovské mixy nedám snad už patnáct let dopustit...



Éterem teď zněly na poměrně utaženém aparátu aktuální pecky od našich společných oblíbených producentů, jako jsou Project Pablo, Khotin, I:Cube, Mr. G, Fantastic Man, zmiňovaní Session Victim, Gnork a další. Vzpomínky na sladké a hudebně našláplé devadesátky zprostředkovali třeba DJ Heure nebo Rhode & Brown, samozřejmě došlo i na Vaškovu oblíbenou "Callisto", kterou vzácný host Quarion napsal již před sedmi lety, a on tak logicky nepředpokládal, že by ji skrze její něžnost a zasněnost mohl Mistr do svého následného živáku zařadit ještě jednou... Navzdory příjemné a pomalu gradující selekci se žádnému z potencionálních tanečníků na parket prozatím nechtělo a prostor se plnil jen opravdu hodně zvolna.



Ačkoliv Excelent celou párty zaštítil svým jménem, žádné násilné promo uvnitř se k mé úlevě nekonalo. Když pomineme ona loga, která se na začátku akce otáčela v projekci, značku velmi s citem reprezentovaly pouze dvě holčiny v červených barvách, které prodávaly pivo zájemcům přímo na parketě a v přilehlých prostorách tohoto klubu. Nevtíravě, téměř až ostýchavě, přitom oslovovaly pouze ty, kteří neměli v rukou žádný drink dle svého předchozího výběru a mohli tudíž zrovna trpět žízní... Zkrátka a dobře takový servis bez nátlaku. S přibývajícími návštěvníky byla hlasitost do sálu postupně intenzivnější, ale i mé další obavy se brzy rozptýlily. Jsou pouze dva kluby v Praze, kam si bez špuntů do uší netroufám. Cross a právě Futurum. Hudbu v obou majitelé a zvukaři milují v takové míře a dávají ji na odiv tak vehementně, že si své sluchové orgány musím chránit, abych o ně nepřišel. Tohle bylo ovšem stále ucházející bez případných následků – tady se holt přemýšlelo, tady se neexhibovalo.


Bylo půl jedné, třetina parketu zaplněna, první ze zahraničních hostů si v pravé části stolu odkryl černý hadr ze svých malých, ale chytrých mašinek, které se zřejmě už brzy dostanou ke slovu. Ještě si však dával na čas, nikam nespěchal a line-up tak doznal čtvrthodinový skluz. Navzdory své melancholické deep house produkci teď ovšem nehodlal nikoho šetřit! Žádné zasněné intro, BPM rázem poskočilo o pár čísel nahoru a zpočátku ještě potichu se teď éterem začal rozepisovat svižný tech house diktát. Postupně se hlasitost upravila na tu intenzivnější s významným přínosem výšek, ale záleželo na tom, zda jste stáli zcela osamoceni vzadu, či se vydali blíže k pódiu mezi tanečníky. Ti už určité frekvence bez namítání absorbovali a výsledek nebyl tolik řezavý... Sympatický Švýcar dle očekávání svůj hodinový příběh gradoval a posledních dvacet minut Futurem cválal inteligentní techno koník, který k tanci stále přibývající návštěvníky velmi snadno vyprovokoval.



Ten, kdo neměl po překvapivě krásném jarním dnu na tanec ani sílu, ani pomyšlení, ten se mohl uchýlit do prostoru druhého hracího místa. Zde byl prostor maximálně pro tanec scénický, protože jak dMIT.RY, tak Møreti střídající se za gramofony, zvolili pro tento večer produkci až na výjimky oproštěnou od beatů, kterou by naši rodiče a prarodiče jednoduše označili za tu divnou... V každém případě příjemný relax ve spleti tónů, ruchů, podprahových vjemů, ploch i hudebních šmodrchanců, které v našich rádiích neuslyšíte ani v čase, kdy si vaši oblíbenou frekvenci užíváte už jen spolu s dalšími dvěma třemi nespavci. Zadumaným ambientním pasážím šla ruku v ruce úplná tma tohoto prostoru, kterou vyrušoval jen lehce osvětlený bar, střídmá projekce a pak už snad jen malilinkaté žárovičky na gramofonech. Tma tmoucí byla ostatně na každém kroku i v hlavním sále, což je k množství schodů, členitosti prostoru a podroušenému stavu obyvatel na jednu noc celkem odvážný krok... Decentní dávku světla sem teď přinášela jednoduchá a přitom tolik působivá projekce promítaná na rozvěšené síťoviny tak, že zezadu jste si mohli patřičně vychutnat onen tunelový 3D efekt s plnou parádou.



Oba bratři, kteří jsou teď tolik v kurzu, se ke gramofonům a CD přehrávačům postavili pár minut před druhou hodinou a po energickém setu Quariona smetli pečlivě vybudovanou atmosféru ze stolu... Jak se to dělá? Jako intro zařadíte hypnotickou, dlouhou až předlouhou skladbu s velmi pozvolným vývojem, v tomto případě "Pentimento", kterou napsal Yotam Avni a to ve verzi mého NEJ producenta a nepřehlédnutelného DJe šamana – Joaquin Joe Claussella. Hodně odvážný track, ale naštěstí kult DJe opět zafungoval – nikdo z už do poloviny zaplněného parketu si nedovolil odejít a oni si teď s publikem hráli jako kočka s myší! Nepřešlapovali dlouho na jednom místě, míchali do setu zdánlivě nesmíchatelné, osahali si snad úplně všechny subžánry elektronické muziky v oblasti rovných beatů a tak se tu zcela nenásilně během těch tří dopředu vytyčených hodin mohly prostřídat tribal, tech house, deep house, jazz, devadesátky, lo-fi, techno a já nevím, co ještě. Opravdoví fajnšmekři, opravdu zábavní mladíci, na nichž bylo znát, že si Prahu přijeli užít naplno. A Praha je. Možná až moc...



Hlavně v závěru jejich setu mi obou mladíků už bylo vyloženě líto. Jako by si zde všichni exhibicionisti z Prahy dali sraz. :( Stále za nimi na pódium někdo šplhal, stále měl tu potřebu jim něco ukazovat v mobilu či se s nimi o něčem dohadovat, ti nejvíc rozparádění pak začali ze stropu postupně strhávat sítě pro projekci, ale pak přišel opravdový vrchol večera! Jeden z nich, zřejmě podle hesla: "to mi ho teda vyndej", si rozepnul poklopec a svou chloubu opravdu vyndal... Nejdříve se pochlubil všem v sále, co že to nosí v kalhotách, poté se otočil přímo na hlavní protagonisty, kteří nelenili a tento neplánovaný striptýz si pěkně zblízka vyfotili. Pevně věřím, že pouze pro svůj osobní archiv. Pokud by se totiž na jejich FB profilu tato fotka objevila s prostým dodatkem "Praha...", asi by mi bylo tak trochu stydno. Prostě Chaos In The FTRM aneb i takové věci se v našich klubech dějí, pokud nechcete utrácet za profesionální ochranku. Nutno podotknout, že rozdovádění bratři na pódiu za to také uměli slušně vzít, řádili jak o život a každý svůj beat kupříkladu rozpustilé "Wings Of Love", kterou aktuálně vydal Kid Sublime, patřičně prožívali, jako by to měl být jejich historicky poslední set v životě.



V průběhu jejich zdařilé hry s přesnými mixy jsem také občas zamířil na kontrolu za dalším vzácným hostem, který je v posledních měsících hodně v kurzu. Říká si vtipně Don´t DJ, miluje repetitivní sekvence a polyrytmy, a jeho živák obsahoval i zajímavé udělátko na gramofonu, který on používá jako hudební nástroj. Představte si lištu vedenou uprostřed gramofonu z jedné strany na druhou, a na ní speciální přenosku, která z talíře snímala zvláštně rozechvělý zvuk ze speciálních desek a zajímavě tak doplňovala ostatní hudební produkci. Opravdu originální počin, který tento unikátní večer s čarokrásnou divnohudbou zase o maličko povýšil... Bylo deset minut před pátou a oba bratři se náhle domluvili, že předepsané tři hodiny bohatě stačily. Záda už jim jistili domácí dMIT.RY a Sta a já věděl, že publikum bude opět v dobrých rukou. Bylo... Prozatím sáhli po parádních plackách s tou hypnotizující africkou rytmikou a k mé velké radosti se tu i v tomto případě protočil můj oblíbenec Joaquin Joe Claussell. Tentokrát schovaný pod pseudonymem Bolla a při jeho jedinečné skladbě "Makusa" Sta lomcoval s korekcemi skoro jako sám autor. Snad jen ten rotary mixák teď a tady opravdu chyběl. Navzdory pokročilé hodině oba mladí pánové míchali opravdu prvotřídně a jen velká škoda, že kult DJe zafungoval i tentokrát. Jejich umění po půl hodině přihlíželo už jen pouhých patnáct lidí na parketu a tak jsem také já, ač nerad, vyklidil pole...



Při ranní cestě domů jsem klasicky přemítal, co všechno se dalo ten večer udělat lépe, aby těch spokojených návštěvníků z útrob smíchovského klubu vycházelo více... Pro mě to byla jména prvotřídní, na která jsem tady v Praze čekal skutečně dlouho, takže v tomto ohledu bylo vše v naprostém pořádku. Možná zaspal spíše marketing a akce nebyla tolik vidět, jak by si zasloužila. Na druhou stranu mi druhý den kamarád říkal, že původně chtěl jít také, ale že se bál tak masové účasti, že raději strávil sobotní noc úplně jinak, aby to měl bez mačkání. To jsou pane paradoxy! :) Takže, když to shrneme - mělo to být asi právě takto a ne jinak. Kdo chtěl, ten slyšel kvalitní a aktuální hudbu od těch nejpovolanějších, kdo nechtěl, ten si ji poslechne třeba příště. Je to opravdu jen o každém z nás, našich prioritách a našich momentálních náladách...

P.S. Facebook Chaos In The CBD stále bez inkriminovaného fota. :)

myclick

foto: archiv