Report z Defected Croatia 2017 od DJe Funa

Aspoň pro mladší generaci je možná na místě krátce tohle hudební vydavatelství představit... Label Defected založil již v roce 1998 Simon Dunmore, který je dodnes jeho majitelem a zároveň hlavní osobou, jež stojí za tímto festivalem. Hned první singl Defected (Soulsearcher – "I Can't Get Enough") zaznamenal neskutečný úspěch, když se vyšplhal až na 5. místo UK chart! Další obrovskou trefou do černého byla dnes již kultovní skladba "Finally" od Kings of Tomorrow, která se již mnohokrát dostala na přední příčky anket vyhlašujících nejlepší skladby všech dob v oblasti electronic dance music. A nesmíme zapomenout ani na singl "Another Chance", který na Defected vydal držitel Grammy Roger Sanchez a stanul s ním v roce 2001 na vrcholu britské hitparády. Na labelu Defected od té doby vychází nahrávky těch nejzvučnějších jmen taneční hudby, jako jsou Bob Sinclar, Inner City, Joey Negro, Dennis Ferrer, FCL, Miguel Migs či Junior Jack a celkový počet releasů tohoto vydavatelství dnes dosáhl již úctyhodného čísla 500!



První večer fesťáku vyrazila naše česká pětičlenná partička do areálu na sedmou večer. Byla to dokonalá trefa! Na Beach stage, která je postavena opravdu na pláži, a do jejíž konstrukce přímo naráží mořské vlny, právě rozjížděl svoje vystoupení Luke Solomon. Že přijde jeden z vrcholů celé šestidenní párty hned ze startu, to jsme ani omylem nečekali. Hudba onoho skromně a sympaticky působícího DJe nás všechny okamžitě chytla za srdce a jeho energický a přitom úžasně melodický a procítěný set rozpoutal opravdový mejdan! Pařili všichni, včetně Solomonovy manželky a jejich dvou dětí, které při této příležitosti vzal s sebou na dovču k Jadranu. Po tomhle nášupu jsme měli jasno, že si jeho set ještě zopákneme v příštích dnech, na které bylo plánováno jeho vystoupení na dalších pódiích.



Mezitím si své vytříbené tracky již připravovala další ikona underground house music, majitel labelu Freerange, i u nás dobře známý Jimpster. Ještě než nastoupil na pódium, stačil jsem s ním zavzpomínat na společné hraní před lety v pražské Akropoli, a dost mě potěšilo i pobavilo, že si sám vzpomněl, jak jsem tehdy hrál promo z jeho labelu, které ještě oficiálně nevyšlo a on z toho byl velmi mile překvapený... Jimpster tempo trochu zvolnil a ponořil se do opravdu deepových vod, přesně v duchu své vlastní produkce protkané mnoha jazzovými a experimentálními prvky. Užili jsme si dalších 90 minut opravdové kvality s nostalgickým nádechem, umocněné navíc nádherným západem slunce. Vzápětí na našich tvářích vyloudili úsměvy ti, kdož line-up na plážovém podiu uzavírali. Soul Clap a jejich electro-funky session byla parádní tečkou prvního večera. Nechali jsme se unést až tak, že jsme dokonce zapomněli na set Sam Divine, kterou jsme měli v plánu na "olivové" stage, jež pro první noc suplovala zatím nespuštěnou stage hlavní.



Pátek, druhý den festivalu, a před námi byl nabitý program tak, že jsme nevěděli, kam dřív skočit. Opět jsme začali s Lukem Solomonem, opět na Beach stage, a tentokrát už v šest večer. Nemá cenu jeho výkon znovu obšírně komentovat, stačí říct: "zase naprostá pecka!" :) Hrozně neochotně jsme půl hoďky před koncem jeho vystoupení byli nuceni pláchnout na Main stage. Aby taky ne, když tam začínala parta, která si říká Get Down Edits! A už po chvíli jsme nevěřícně kroutili hlavama, že ještě něco může překonat zážitek z minulého večera. To, co předvedla tahle dvojka týpků z Irska, to byl prostě vrchol blaha a později jsme se všichni shodli, že jednoznačně nejluxusnější set celého Defected Croatia! Jejich remixy klasických "funkovek" s hustými beaty vespod by roztancovaly i mrtvolu a úplně přirozeně navodily tu nejvíc "friendly" a "happy" atmosféru. Jenže pozor, konec se zdaleka neblížil a taneční šílenství do maximálních obrátek ještě vystupňoval další pán na holení - The Shapeshifters.



Ach jo, naše nohy už pomalu nemohly, ale na tohle se nedalo zastavit. Jedním slovem jízda! Hodně našlaplý house, ale stále funky a vnášející do narvané Main stage ty nejpozitivnější vibrace. Ruce nad hlavu vystřelovaly snad při každém tracku, který do nás The Shapeshifters nekompromisně pumpoval. A to před námi byly ještě dvě hlavní hvězdy, uff... Kolem desáté večerní jsme se dočkali: kultovní osobnost taneční scény, jíž právě vyšlo fanoušky dlouho očekávané album s názvem "Produced With Love", z něhož jsou ihned po vydání tři singly na horních příčkách světových dance chart! Ve své klasické bekovce dorazil na pódium Mr. Joey Negro a především britská část publika ho okamžitě přivítala bouřlivým aplausem. A líp než svým současným remakem hitu "Must Be The Music" svůj set odstartovat nemohl! Celé jeho vystoupení bylo hodně příjemné, plné vokálových melodií a to nejen z jeho produkce, nechyběly ani některé klasické taneční hymny. Přesto, že já osobně mám Joey Negra ve velké oblibě, nebyl to jen můj pocit, že tentokrát nemohl trumfnout to, co nám "naložili" jeho předchozí kolegové... I tak ale pochopitelně palec hodně nahoru! :)



Na chvíli jsme si odskočili na vedlejší stage, kde se právě prezentovali FCL, jejichž megahit "It ́s You" se profákl až do televizních reklam. U přilehléhlo stánku jsme se posilnili hamburgrem za dvě kila a zapíjeli ho colou či pivem za skoro kilčo. Ceny tu tedy úplně přívětivé nebývají, a i to byl možná důvod, že se na barech obešlo všechno bez front. Nebyl čas se ale moc zdržovat, přesun zpět na hlavní dancefloor byl totiž povinností. Byli jsme, stejně jako celý dav mířící tím směrem, zvědaví na jednoho z opravdových průkopníků house music, legendu jménem Todd Terry! Jeho nezapomenutelné bomby jako "Keep On Jumpin", jejíž nový remix v Toddově setu pochopitelně nemohl chybět, či "Never Get Enough" jsou dnes již opravdovou klasikou. Tenhle černej chlápek si publikum vážně "dával", parket byl narvaný k prasknutí a mejdan na vrcholu. Terry to ale s postupujícím časem začal čím dál víc "řezat", což pro mě byla, samozřejmě subjektivně, trochu stereotypní nuda a mírné zklamání. Půl hodiny po půlnoci jsme to zabalili. Ale přesto, že jsme sotva pletli nohama, ne domů, ale pěkně na after, kterou má Defected v rámci festivalu každou noc připravenou na otevřeném parketě nedalekého klubu Barbarellas.



Těšili jsme se na Dannyho Cruze, ale z nám neznámých důvodů jsme se ho vůbec nedočkali, takže jsme ještě odšlapali tech-house set Dario D ́Attise, jehož výborný remix hitovky "Sunshine People" tady provařil snad každý DJ. No a po druhé ranní jsme si zničení tancem museli nechat ujít další zvučné jméno Sandyho Riveru, a doslova jsme se odpotáceli k autu a pak nabrat síly do pronajatého apartmánu na další den. Bude jich potřeba... Po koupačce a celodenním vyvalování se na pláži v asi 36 °C se nám popravdě v sobotu večer na další pařbu ani dvakrát moc nechtělo, ale příslib jmen jako Fred Everything nebo Derrick Carter byl natolik lákavý, že nám nedal jinou šanci, než vyrazit... A ještě, že tak! Nejlepší festivalový večer a mejdan, na který budeme všichni hodně dlouho vzpomínat! Na značkách jsme byli v 19:00 a Fred, který se loni představil i Praze, už měl parket pěkně zaplněný a definitivně ve své moci.



Tenhle Kanaďan, jenž má na svědomí neskutečné množství produkce včetně nezapomenutelného hitu "Next To Me", se s tím moc nemazlil a hrál víc "groovy" a našláple, než jsme u něj byli zvyklí. A rozhodně to zabíralo, všichni pařili jak o život. Jenže to byl teprve začátek! Dorazil velký oblíbenec angloamerických "fans", často vystupující se svým parťákem Karizmou, dnes ale sólo, DJ Spen. A to, co se začalo na Beach stage následně dít, to tedy byly věci! Spen nás prováděl celou historií house music a přiváděl roztancovaný dav k naprosté extázi. Sounáležitost je asi to správné slovo, které tu chvíli vystihuje. Wow! Všichni měli roztažené úsměvy doslova od ucha k uchu a každou chvíli letěly ruce nahoru. Tohle jsme si tedy neskutečně užili! Dlouhý aplaus na konci patřil Spenovi naprosto po právu. Těžko tohle ještě překonat.



Jenže to by tu nesměl být Pán. Pán z Chicaga. "Ladies and gentlmen, welcome Mr. Derrick Carter!" Hmm, co mám teď kruci napsat po těch všech superlativech a předešlých ódách?! Prostě Derrick se asi dost hecnul a mejdan vyšperkoval tak, že už jsme se jen tlemili a mávali rukama. Při tomhle dvouhodinovém "odletu" snad nikdo z přítomných neslezl z parketu ani na vteřinu a atmosféra byla v tu chvíli asi jako u vánočního stromku, kde děti dostaly hromadu nových hraček. :) Derrick to dirigoval opravdu duší a dokonale kombinoval současný house s old school peckami a nebál se sáhnout i pro nejskvostnější kousky z klasického funku a soul disca. A pak, že to takhle nejde... V našich klubech by dost možná bylo publikum překvapené až zaskočené, ale tady všichni zpívali, pařili a užívali si to neskutečně!



Přesně o půlnoci mistr zamával na rozloučenou a neutuchající potlesk a řev tanečníků odměnil ještě parádním přídavkem. Byli jsme rozjetí jako blázni, takže co teď? Lehkou obavu, že je po pařbě, nám však vzápětí na Main Stage zahnal Spenův parťák DJ Karizma. Další americká DJ star, kterou mimochodem nedávno uvedl legendární Pete Tong na BBC Radio 1 do Síně slávy. A Karizma nám jasně dokázal, že tam patří právem. Jedno z nejsympatičtějších a nejvřelejších vystoupení na Defected Croatia, hodně "soulful" a opět s procházkou celou historií elektronické hudby. Bylo to až dojemné a na konci všichni úplně "rozteklí". Asi nejdelší aplaus, Karizma se ukláněl se slzami v očích a celé to ještě umocnil samotný big boss Defected Simon Dunmore, který dorazil na pódium tohoto skromného černého chlapíka obejmout a poděkovat mu za úžasné finále tohoto večera. Naše partička byla po neskutečném večírku k smrti unavená, takže se odebrala ke spánku, ale já jsem s kamarádkou Jitkou ještě nabíral poslední síly a vyrazili jsme se definitivně zničit na after party do Barbarelly.



Tam měl být na podiu Aeroplane, jehož skvělý hit "Love On Hold" hrají momentálně snad všichni DJs, kteří mají co do činění se stylem nu-disco. Popravdě, zda byl za gramci právě on, skutečně netuším, ale v přeplněném klubu, na parketě pod hvězdami zářící oblohou jsme ještě pařili další hoďku a půl. A pak už vážně nemohli... V neděli odpolko naše grupa vyspávala, ale já jsem se vydal do areálu Garden poslechnout si a pozdravit dva chorvatské týpky, co mě loni svým deep housem tak zasáhli. DJ Tom Bag a Blacksoul se opět postarali o parádní odpolední siestu, jejich muzika se linula po celé pláži a ještě víc protahovala vysluněný úsměv všem, co se vyhřívali v písku, houpacích sítích či pod palmami, nebo plavali ve vlnách přímo naproti Beach stage. Večer jsme dorazili na fesťák trochu později, odpočatí na další porci beatů do uší. Právě včas - 21:00 a na Main stage se to začalo pěkně zaplňovat. Prostor totiž dostal ten, kdo byl nedávno vyhlášen jako nr. 1 mezi undergound DJs a mimo to i výborný producent a především remixér: Purple Disco Machine.



Od prvního tracku nás měl všechny v hrsti, slyšel jsem pecky od Crazy P, Lovebirds a především jeho vlastní remixy. Celé to bylo, jak jinak, "groovy", funky, prostě "discomachine"! :) Atmoška opět hustá, tančili úplně všichni a největší hity tohoto německého producenta velká část publika i odzpívala. Pro dnešek určitě to nejlepší! Po PDM totiž nastoupil ve své masce Claptone a vůbec nás to nebralo... Odskočili jsme si tedy na kafčo do města a zpět se vrátili až na finální hvězdy: cenou Grammy ověnčené Basement Jaxx v DJ setu. Jasně, že to byl, v dobrém slova smyslu, "masakr" a tekly zde hektolitry potu šílícího publika, které dávalo jednoznačně najevo, jak Simona Ratcliffa a Felixe Buxtona miluje. Koncert gradoval remixem jejich kultovní pecky "Red Alert" a na velkém projekčním panelu v tu chvíli zářilo: "We are Defected, we are Basement Jaxx!"



A bylo tu pondělí, předposlední den, který jsme tak trochu vypustili, ale set Sonnyho Fodery dali poctivě celý. Mladý, australský, v posledních letech veleúspěšný, producent zde byl po loňském vystoupení přímo zbožňovaný, takže neměl rozhodně žádný problém rozpařit naplněnou stage na maximální obrátky. Neopomenul zahrát ani letitý hit od Galy – "Freed From Desire", kterým tu před rokem všechny totálně rozsekal a opět tak donutil celý dav ke zpěvu. Přesto si mě loni svým vystoupením získal víc - tentokrát mi to přišlo trochu monotónní. Následující DJskou jízdu od Riva Starr jsme slyšeli jen z povzdálí, když jsme celou dobu prokecali u jednoho z barů s brněnským DJem Andreou Fiorinem, se kterým jsme se zde nečekaně potkali.



Síly ke konci festivalu už přeci jen docházely, takže jsme dali na plážovém parketě už jen pár hitovek, které do nás právě ládoval Franky Rizardo. Na Rogera Sancheze, jehož set byl loni v Tisnu z mého pohledu dost "cheesy", jsme ani nečekali a hned po půlnoci zamířili do Barbarelly znovu na DJe, který nám tu tolik učaroval. Luke Solomon nemohl zklamat a jeho "deepová plavba" byla tím nejlepším uzavřením večera a pro většinu z naší české skupinky i celého fesťáku. Jeho poslední den už mí přátelé museli z časových důvodů oželet, zamáčkli slzu, a trochu smutně se vydali zpět k domovu. Na jejich cestě jsem jim tedy musel alespoň podávat podrobné zprávy o průběhu závěrečné noci a některá vystoupení si dávali on-line v mobilech. Pro mě to úterní večer vyhrála německá dvojka Session Victim, která se také nedávno představila v Praze, a jejíž "groovy" nu-disco tracky s oblibou hraji. Škoda jen, že se jejich vystoupení krylo s poslední plavbou párty lodi, která byla tak přeplněná, že se v tu chvíli v areálu bohužel nenašlo dostatečné množství tanečníků, jež by parket před Session Victim zcela naplnili. Možná proto zde tahle dvojce nehrála tak našláple a chvílemi byl jejich set spíš poslechový, což nic neubralo na jeho vytříbené kvalitě a mnohým, včetně mě, to ve finále šestidenní nekonečné párty přišlo i vhod.



O opravdovou tečku za druhým ročníkem Defected Croatia se vzápětí postaraly dvě hvězdy z největších. Dennis Ferrer, který to hnal celkem tryskem a na mě dost tvrdě, a především pak Kenny Dope Gonzales, polovina legendárních MAW, a kromě jiného autor snad největšího house hitu všech dob: "The Bomb"! Atmosféra se při jeho vystoupení dala doslova krájet a pro clubbery to byl zcela jistě ten pravý vrchol festivalu. Festivalu, jenž prostě nemá chybu, je perfektně profesionálně zvládnutý, s dokonalým soundem FunktionOne, v nádherném prostředí, se špičkou DJské house scény a přitom stále relativně "komorní", kdy se nemusíte na každém kroku prodírat desetitisícovými davy! Celá naše partička se shodla, že pro nás zůstal jednoznačně tím nejlepším zážitkem páteční a sobotní den a zmiňované famózní sety Derricka Cartera, Solomona, GDE, Spena a Karizmy. Všichni jsme si tohle skoro týdenní taneční šílenství v "rajské zahradě" plné skvělé hudby, slunce, moře a vysmáté pohody užili naplno a jednomyslně si přislíbili, že za rok není co řešit! Tak se tam třeba potkáme i s někým z vás... :)

DJ Fun

foto: archiv