TRUTNOV OPEN AIR 2010

„Jde nade vší pochybnost o jednu z nejdrsnějších part, které se kdy v Trutnově objevily, a nepřipraveným jedincům její vystoupení pravděpodobně takříkajíc urazí hlavu. V případě Arch Enemy se v žádném případě nejedná o samoúčelný hudební extrém a jejich koncert bude tvořit zdravý kontrast s nepoměrně kultivovanějšími Manic Street Preachers a dalšími hvězdami letošního Trutnova,“ soudí znalec žánru, hudební publicista Petr Korál, který na Arch Enemy oceňuje „setsakra vysokou muzikantskou úroveň.“ Arch Enemy v roce 1995 ve švédském Halmstadtu založil vysoce respektovaný kytarista Mike Amott, který si už předtím vysloužil ostruhy v legendární britské death/grind skupině Carcass a také s vlastní stoner/hardrockovou družinou Spiritual Beggars. Bárku nazvanou Arch Enemy nasměroval do zase trošku jiných hudebních vod – konkrétně do oblasti melodického death metalu. V roce 2000, po vydání prvních tří alb, učinil Amott zásadní rozhodnutí: namísto původního zpěváka angažoval do Arch Enemy německou vokalistku Angelu Gossow. „Anděl s ďáblem v těle, to je Angela Gossow – a Arch Enemy jeden z nejkvalitnějších metalových souborů současnosti,“ říká Korál.



Vedle nich svými noblesními rytmy z doby, kdy se uctívala elegance a ctila slušnost, rozezvučí, zklidní a potěší srdce návštěvníků trutnovského festivalu vystoupení Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers. Přeneste se do secesní kavárny, představte si viržinka kouřící pány ve smokinzích a tančícího Oldřicha Nového šeptajícího ta nejrozmanitější a nejromantičtější slůvka do uší svých spolutanečnic. „Zavřete oči, odcházím...“ To vše zpestří letos znovuobnovená a na podobnou vlnu, jen s rozdílem několika desetiletí, naladěná skupina Vltava s divadelníkem Robertem Nebřenským. Bude to jedno z jejích exkluzivních letních vystoupení. „Vltava se po letech vrací na místo činu. Je to jedna z kapel, která pamatuje počátky Trutnova, kdy se nejednalo ani tak o festival, jako spíše o spiklenecké setkání po převratném roce 1989. Tehdy Vltava vystoupila vedle Garáže, Mňágy a Žďorp a navrátivších se exulantů Charlieho Soukupa, Sváti Karáska a Dáši Vokaté jako jedna z hlavních kapel. V osmdesátých letech, kdy se myšlenka festivalu rodila, hrála Vltava také na našich různých soukromých oslavách a koncertech. Její návrat je tedy více než symbolický,“ říka k tomu Martin Věchet, hlavní organizátor festivalu.

Na programu letošního Trutnov Open Air Festivalu se objeví také zahraniční legendy a hvězdy glam rocku, skupina  The Glitter Band. Glitter-rock počátkem sedmdesátých let představovali například Rod Stewart, Marc Bolan nebo Elton John se všemi typickými rysy v oblékání - lurexovými šaty a vysokými podpatky. The Glitter Band nejprve koncertovali s nesmrtelným Gary Glitterem, ale od roku 1974 vydávají již své samostatné desky. Kapela rozezvučí trutnovské podhorské území svými největšími hity, kterými po rozchodu s nezapomenutelným Garym v sedmdesátých letech předčila slávu a nejznámější písně samotného svého gurua. „Snad jednoduché rytmy doprovázené popěvky s dunivými zvuky bubnů zasáhnou srdce těch nejvěrnějších, ale i nejmladších bojovníků, kteří o této kapele možná nikdy neslyšeli. Kapela přitvrdila a společně se šamanskymi nástroji, které si jistě přivezou mnozí naši spolubojovníci, z vystoupení může vzniknout velká a energická show. Natáhněte kůže na bubnech, budeme je potřebovat,“ vyzývá Martin Věchet. „Tentokrát ne Václav Neckář, božský démon a hlas Waldemar Matuška, Vinnetou či Eva Pilarová (ta letos přijede v pozici královny, ale také kuchařky, která na místě bude vařit), letos jsme se porozhlédli po staré dobré Anglii a spatřili jsme třpytící se The Glitter Band. Možná se tím začne psát další trutnovská tradice - vystoupení zahraničního uskupení, které mladší návštěvníci nemusí vůbec znát a které jakoby na rockový festival zdánlivě nepatřilo,“ říká organizátor festivalu Martin Věchet. „Rádi takové umělce zveme. Byť se to zprvu zdálo jako šílenství, dnes si s pobavením všímáme, že tuto praxi přebírají a kopírují další festivaly. Legendy, zdánlivě nesouvisející s rockovou hudbou, se stávají běžnou součástí festivalů,“ konstatuje.

„Rozhodli jsme se letošní festival věnovat siru Nicholasi Wintonovi, Přemyslu Pitterovi, Jerzy Popieluszkovi a Liou Sia-Paovi proto, že jsou to poslové dobré vůle a bojovníci statečných srdcí. Lidé, kteří se napříč historií nesmířili se zlem, jež je obklopovalo a dodnes nás obklopuje,“ říká k tomu zakladatel festivalu Martin Věchet, alias Geronimo. V prohlášení pořadatelů zpod hor se dále uvádí: „Zlo může mít podobu obyčejné lhostejnosti nebo holocaustu či komunismu. Osobnosti, kterým jsme letos festival věnovali, ve válce i v relativním míru vyhlásily boj a válku sobeckosti, ustrašenosti a pokrytectví. Nebyl jim lhostejný osud druhých a svou drobnou prací i normálním postojem učinily velké skutky. Přinesly na oltář to, co dnes často schází: dobrou vůli a ochotu pomoct druhým za cenu rizika ohrožení či ztráty vlastního života. Postavily se na odpor době a šířícímu se zlu. Skláníme se před jejich odkazem, poselstvím a úsilím. Jsou to lidé dobré vůle. Vyslanci pravdy. Andělští poslové. Nechť se jejich ideály stanou i našimi, připomeňme si je a zkusme se jim přiblížit.“

Nicholas Winton - na počátku 2. světové války zachránil 669 převážně československých židovských dětí před transporty do plynových komor. V osmi vlacích je odvážel z Prahy do Londýna, kde jim hledal náhradní rodinné zázemí. Posledním vlakem se mu však již 250 dětí nepodařilo zachránit. Vlak 3. září 1939 nacisté zadrželi a žádné z dětí se konce války bohužel nedožilo. Winton je nejen symbolem skromnosti a slušnosti, ale i statečnosti, o němž se dlouho nevědělo. Sir Nicholas Winton oslavil v květnu své 101. narozeniny. Židovské děti zachraňoval a vypravoval v transportech do Anglie ve svých devětadvaceti letech, tedy ve věku mnohých návštěvníků trutnovského festivalu.

Přemysl Pitter - kazatel a přesvědčený pacifista, kterým se stal po svém dobrovolném odchodu do první světové války. Odmítl střílet na nepřátele, za což byl odsouzen k trestu smrti. Podařilo se mu však trestu uniknout. Založil v Praze na Žižkově Miličův dům, kde se staral o zubožené židovské děti i celé rodiny bez ohledu na to, zda byly české, slovenské nebo německé národnosti. Komunistická tajná bezpečnost ho později paradoxně vyštvala do západního Německa, kde vydával exilový časopis Hovory s pisateli a poskytoval pastorační a sociální podporu uprchlíkům v táboře Valka v Norimberku.

Jerzy Popiełuszko - byl oblíbený katolický kněz spolupracující s dělnickými organizacemi i opoziční Solidaritou, která vznikla jako nezávislé odbory a byla masově podporovaným společenským hnutím. Solidarita se postavila komunistickému režimu a přispěla k jeho pádu. V roce 1984 Jerzyho přepadli, mučili a poté svázali a utopili policisté polské tajné bezpečnosti.

Liou Sia-pao - čínský disident a aktivista, jenž byl po potlačení demokratického hnutí na náměstí Tchien-an-men v Pekingu roku 1989 vězněn a za spoluautorství čínské Charty 08, usilující o svobodu slova, kterou inspirovala československá občanská iniciativa Charta 77,  uvězněn. V těchto dnech je Liou v komunistickém vězení v Číně, kam jej odsoudil zdejší režim na 11 let do vězení. Osud ne nepodobný našemu náčelníkovi Havlovi.

Rytmy trutnovských bubnů jsou slyšet a kouřové signály stoupají ve dnech, kdy si připomínáme osvobození Evropy od okupujících vetřelců totalitního režimu ustrojených v nažehlených nacistických uniformách, kteří rozproudili v myslích lidí nejen rasovou nenávist a holocaust. Poslům dobré vůle a statečnosti, kteří bojovali právě proti ustrašenosti, pokrytectví a totalitě komunistické či nacistické, je letošní festival věnován. Trutnov je od počátku plný paradoxů a extrémů a letos tomu nebude jinak. V roce, kdy festival s undergroundovými kořeny připomíná zachránce Židů sira Nicholase Wintona a Přemysla Pittera, polského kněze umučeného komunistickou tajnou bezpečností Jerzy Popieluszku a současného vězně svědomí Liou Sia-paa, odsouzeného na 11 let čínským komunistickým režimem, přijede do Trutnova pro někoho kontroverzní skupina Manic Street Preachers, která v roce 2001 jako jedna z mála známých zahraničních kapel zahrála na Fidelově Kubě.  

„Budeme rádi, až se kapela setká s Martinem „Magorem“ Jirousem a Františkem „Čuňasem“ Stárkem, žijícími legendami undergroundu a několikaletými politickými vězni - za kulturu, vydávání nezávislého časopisu, organizování nezávislých koncertů a psaní básniček. Možná, že se s někým takovým setkají poprvé v životě a vše zrekapitulují. Třeba se nakonec dozvíme, že to s Kubou nebylo tak vážné, jak se traduje. Pokud ano, potom Pán Bůh a visící Jagannáth nad pódiem nechť je ochraňuje,“ říká Martin Věchet, zakladatel festivalu. „Chceme ale připravit i jiná setkání, která budou odvislá také od toho, nakolik bude kapela otevřená a přístupná,“ dodává náčelnická squaw Eva Navrátilová. „Kapela nemohla být nikdy nikde „políbena“ skutečným komunismem se všemi jeho reáliemi. Nikdy nebyla nikým zakázaná, zřejmě žádná totalitní ruka ji za hudbu a koncertování nezmlátila. I proto jsme je do našeho podhorského území pozvali. Aby přes několikatisícové stadióny a Kubu s vůdcem Fidelem, jehož podobiznu dnes mnozí nosí na módních trikách, přijeli do našeho ležení a prozřeli,“ říká s úsměvem Martin Věchet.

„Manic Street Preachers je předhazováno, že hráli Fidelovi na Kubě. Ale málokdo už se pozastaví nad  populárním uskupením Buena Vista Social Club, jehož skvělou karibskou hudbu hltá celý svět. Vzpomínám si, jak před deseti lety jimi byli v Kanadě unešeni. Bez rozdílu vyznání. Za dva, tři roky to přišlo k nám a hlasy, že je to socialistický produkt komunistické Kuby a dobrý výdělečný vývozní artikl, se ozývaly jen ojediněle,“ doplňuje Martin Věchet.

„Před kapelou Manic Street Preachers by měla zahrát legenda československého undergroundu, ale i celé středovýchodní Evropy DG 307, vzešlá ze stodol různých baráků a hrající pro několik stovek zasvěcených podzemních poutníků a mladých bojovníků. Její příběh je zcela jiný. Za ojedinělý zvuk a téměř mystické texty byl jejich autor Pavel Zajíček v minulosti vězněn a celá kapela poznala perzekuce vedoucí až k vyštvání do exilu. Silné texty a sdělení plná poutavých příběhů a mystických obrazů, pokrytá pavučinou temného smutku, ale i radostí z poznaného mají však DG 307 s Manic Street Preachers společné. Díky tomuto propojení by si mohli i přes rozdílnost osobního příběhu rozumět. A to je na hudbě a umění mimořádné, povznášející a magické,“ uvádí dále pořadatelé.


V počátcích existence Maniků největší pozornost přitahoval kytarista a textař Richie James. Nejen pro jeho silné zpovědi v textech, ale i kvůli sebedestruktivním sklonům s existenciálním nádechem, které vyústily v jeho náhlé a dodnes neobjasněné záhadné zmizení. V únoru 1995 po něm bylo nalezeno jen opuštěné auto na okraji moře. Manic Street Preachers od té doby vystupují jen jako trojice. „Ten příběh je nám blízký. Evokuje otázky po smyslu naší existence, smrti, bytí a směřování. Stejně jako podobný příběh Jima Morrisona, velkého šamana, Ještěrčího krále a gurua kapely The Doors. O Jimovi se dodnes s nadsázkou spekuluje, že žije někde v zapadlém koutě země, píše si své mystické básničky, odstřihnut od veškerého dřívějšího života. I o Richiem, který zmizel neznámo kam několik dnů před odjezdem na tour do Ameriky, se občas obevují podobné zprávy,“ říká k tomu Martin Věchet. „Všechny pozdější zprávy a tvrzení nejrůznějších lidí, že ho viděli třeba někde v Indii, jsou jenom dohady,“ nechal se slyšet s odstupem času zpěvák Manics Bradfield. „Ale jak víme z vlastní zkušenosti, v Indii, svaté to zemi, není vůbec těžké se ztratit. Hodně štěstí, Richie,“ dodávají trutnovští pořadatelé.

Po Manic Street Preachers a DG 307 by následující den měli na stejném pódiu vystoupit i Hana a Petr Ulrychovi se skupinou Javory. „Jsem rád, že se nám to po letech podařilo domluvit a původní ostych i obavy z vystoupení snad byly zažehnány. Skupina zřejmě zahraje po nějaké tvrdší kapele a cimbál s původně českými písničkami a skvělým zpěvem Hany Ulrychové o Javorech, Nevidomé dívce či beatem rozezvučí naše údolí. Pod těmito melodiemi možná zjihne nejedno srdce squaw i bojovníků a dá sílu míze v kůrách stromů našeho ležení,“ uvádí Martin Věchet.

„S vybubnováním jednoho z headlinerů letošního trutnovského festivalu uvádíme do života i nové festivalové stránky a zprovozňujeme oficiální facebook,“ říká Eva Navrátilová.

S příchodem měsíce růží si lze lístky se stvrzením spoluúčasti na trutnovském pow-wow objednat na webových stránkách www.festivaltrutnov.cz v sekci tickets. Cena na dobírku je 880,- Kč. V předprodejích potom 990,- Kč. Výměnným a směnným platidlem mohou být i vzácné byliny a tlumoky s žabími kůžemi. Běžným platidlem je ale česká koruna či EURo. Nejvýhodněji si lze lístky objednat na dobírku, nepřivezou je však bohužel bojovníci na koních s pěnou pod nozdrami, ale modrá spřežení poštovních vozů a vlaků až do všech domácích teepee. Před branami trutnovského ležení potom budou lístky k dispozici za 1180,- Kč.

„Stanování a parkování na našich lukách je bezplatné a je v podstatě obsaženo ve vstupném,“ říká Eva Navrátilová, organizátorka festivalu. Trutnov Open Air Festival si zachovává svou nezávislost, a přesto, že je pořádán bez sponzorů, udržuje si jedno z nejlevnějších vstupných z letošních festivalů. „I v porovnání s obvyklou průměrnou cenou lístku na samostatné koncerty zahraničních kapel je cena více než příznivá, s ohledem na naše mladé spolubojovníky,“ doplňuje Eva Navrátilová.

Festivalový náčelník Václav Havel kdysi řekl: „Přeji trutnovskému festivalu, aby si zachoval svého svobodného ducha.“ Zakoupení každé vstupenky na čtyřdenní oslavu hudby, setkání, tolerance a manifestace radosti, je příspěvkem ke svobodě festivalu, který si tak může zachovat svoji tvář a nezávislost na sponzorech.

„I letos platí, že pokud objednáváš na dobírku pro váš kmen 9 vstupenek a víc, vstupenka pro TEBE je ZDARMA. Pokud je váš kmen dvojnásobný či trojnásobný, násobí se i počet volných vstupenek a každá desátá je pro čelního bojovníka vždy grátis. Budiž to výrazem díků a opětování vaší vstřícnosti k našemu podhorskému kmeni,“ říká Voloďa Jůzl, který o distribuci pečuje již několikátý rok.

Chráněnkyně a spolubojovník Iggyho Popa

Společně se zahájením prodeje a cenou vstupného vybubnovávají trutnovští pořadatelé další kapely. Ze zahraničí přijede Jessie Evans. „Je to takový předvoj Iggyho Popa, se kterým se delší dobu předběžně domlouváme na příští rok. Zpod stejných ochranných křídel přichází Jessie Evans, kterou nám doporučil právě ochránce a manager Iggyho Popa,“ uvádí k tomu zakladatel festivalu Martin Věchet. Její mysticky alternativně laděná hudba je postavena především na saxofonu, na který Jessie Evans hrála již před deseti lety v losangelském divokém dívčím gothic-punkovém kvartetu Subtonix, kde také zpívala. Jak tato kapela tak i všechny její pozdější skupiny byly stvořeny z krve punkové rockové nové vlny 70. a 80. let.  Před osmi lety byla součástí kapely The Vanishing ze San Francisca, ozdobou dnes už neexistujícího labelu GSL. Od roku 2004 žije v Berlíně, kde nahrála s bubeníkem Toby Dammitem svoji první sólovou desku, kde hostují i např. Budgie (Siouxsie), Namosh nebo Martin Wenk (Calexico). Hudba Jessie Evans je označována za elegantní a dekadentní experiment. To vše podtrhuje Jessiein dvorní bubení bubeník Toby Dammit, který dříve doprovázel i Iggyho Popa a je také známý z kapely Swans.

Skuteční bojovníci

Další potvrzenou zahraniční kapelou jsou Dubioza Kolektiv z Bosny a Hercegoviny. „Jsou to skuteční bojovníci za nezávislost a svobodu z terénu a nikoliv jen z nažehlených salónů. Poznali opravdu hrůzy nacionalismu a války na svém území. Částečně jsou takovým protikladem k Manic Street Preachers, kteří sice hráli na Fidelově Kubě, ale žádnou totalitu na vlastní kůži nepoznali“, říká k tomu Martin Věchet. Energická vystoupení Dubioza Kolektiv jsou v našich krajích velmi populární a lze očekávat smršť v lecčem podobnou trutnovským publikem vždy vítaným a milovaným indicko-pakistánským bubeníkům Johnny Kalsiho The Dhol Foundation.

Punkové legendy, underground, tanec, indies a karikaturista s harmonikou

„Když válka začala, bylo jim mezi 11 - 14 lety a neměli na vybranou... Měli hlad a přitom mysleli na sladkosti, museli přenášet tisíce litrů vody na dlouhé vzdálenosti a přitom nevěděli, která kulka nebo granát ukončí jejich cestu. Ale také organizovali výstavy a koncerty (pokud právě šel proud) a udržovali sebe i ostatní v odporu proti válce. Ta válka je navždy změnila. Nemůžete čekat, že kapela s takovými zkušenostmi bude hrát jako všechny ostatní, ...“ uvádí Dušan Svíba, který Dubioza Kolektiv v ČR opečovává.

Z tuzemských kapel je mezi dalšími potvrzenými například známý karikaturista pravidelně publikující v  deníku Mladá Fronta Dnes, Miroslav Kemel. „Ten se předvede nikoliv jako autor kreslených vtipů, ale jako hudebník s harmonikou zavěšenou na krku,“ uvádí k tomu Martin Věchet. Dále se objeví punkové legendy S.P.S.,Znouzecnost, Totální nasazení nebo N.V.Ú, Zeměžluč,Volant, Ex Tip ze Slovenska a také tvrdí Projekt Parabellum s bývalým zpěvákem Simonem z Kurtizán z 25. avenue. Z představitelů undergroundu, v němž tkví kořeny trutnovského festivalu, jsou nově na „indexu“ evangelický farář Sváťa Karásek s Londýnem nebo Umělá Hmota, která se představí ve svém původním i současném složení. „To vše doplňují ethno taneční Al-Yaman a kapela Charlie Straight, letošní trojnásobní držitelé námi ne zrovna ctěných Andělů,“ uzavírá s úsměvem náčelnická squaw Eva Navrátilová.

„I Vy se vydejte vstříc magickým planetám po cestách pravdy, lásky a poznání. Rádi vás v  našem podhorském ležení uvidíme...“

Tickets for great trip under the mountains are here!

„Výjimečně na jediném koncertě v našem podhorském ležení vystoupí Jiří Schmitzer s kapelou. V tomto složení jej bude těžké letos někde jinde spatřit. Jiří má Trutnov rád. Poprvé zde vystoupil v legendárním roce 1997, “ prozrazuje Martin Věchet. Tehdy společně s Faith No More a Felixem Holzmanem tvořili páteř žánrově rozsáhlého programu plného paradoxů a extrémů. „V té době ještě nebylo zdaleka možné tak často Jiřího vidět na rockově zaměřených festivalech jako dnes," dodává. To, že má Jiří Schmitzer festival opravdu rád, dokládá i jeho letošní návrh udělit Open Air Festivalu a jeho organizátorům Kulturní cenu města TU.

Vedle Jiřího Schmitzera s kapelou, Monkey Business, Sto zvířat, Psích vojáků, Švihadla a nově originálních podzemních hlasů Plastic People, kteří letos vydali vynikající desku, uvítáme například 2Wing, kapelu někdejšího frontmana Tiché dohody Daniela Šustra. Luboš Pospíšil do Trutnova přijede oslavit své kulaté narozeniny. Při tancích před našimi teepee s šamanskými nástroji doprovodíme bubenickou jednotku Jany Koubkové, vedenou Milošem Vacíkem a Alanem Vitoušem. Punk folkrockoví českoameričtí Pogues - Pipes and Pints s největší pravděpodobností nadzdvihnou plachtu undergroundového stanu, aby ji rozvlněně usadil mladý objev Lanugo se směsí moderního nu-jazzu, popu a funky. Vévodí mu hlas Markéty Foukalové, známé z tanečněji laděných kapel Gang-ala-Basta, Yellow Family nebo spoluprací s Michalem Pavlíčkem či královnou festivalu Evou Pilarovou. Lanugo vystoupí v rámci „Jazzových okének“, kterými bude společně s hudebními pásmy „Zakázaných undergroundových písničkářů z Nové Vísky“, „Indies pódia“ a „Nomádek s harmonikou a kytarou na zádech“ festival protkán. Poprvé se v našem podhorském ležení festivalovým bojovníkům a squaw představí významná nejen jazzová zpěvačka Elena Sonenshine se skupinou Jocose jazz, o níž říká odborník na tuto hudbu a dlouholetý pořadatel brněnských jazzových festivalů Jiří Švéda: „V současnosti nejlepší jazzová zpěvačka patří k naší absolutní nejen pěvecké jazzové špičce. Dokáže rozehřát jazzový klub stejně jako rozvášněné rockové publikum. Hudební projev je postavený na improvizaci ostřílených muzikantů, dominuje mu hlas Eleny Sonenshine, nemající daleko k rockovému nápřahu legendární Janis Joplin nebo křehkým a procítěným baladám Joni Mitchell“. Nebude chybět ani kouzelník Jozef Talostan, který přijede ze slovenského území a jenž si již loni podmanil festivalové publikum svými neobvyklými šamanskými kouzly na hlavní scéně ale i v zaplněném undergroundovém stanu. Patřil k výjimečným zážitkům loňského setkání. Jozef svými kousky obohatil festivalového ducha poprvé před dvěma lety.

Ze zahraničních kmenů vybubnováváme návrat francouzsko-alžírského démonického šamana Rachida Tahy, který se vrací na trutnovská území po pěti letech a jenž při své poslední návštěvě vtrhl se svým kumpánem na pódium, kde právě hrál Pavel Fajt s Emilem Viklickým, a zazpíval s nimi i zatančil. „To bylo silné a magické, jak se na správného šamana sluší,“ říká Martin Věchet. Pavel Fajt k tomu uvádí: „Bylo to nečekané a zásadní setkání v mým životě. Hodně mne ten člověk nakopl a předal něco ze  své noblesy, ale úplně nejvíc jsem byl zasažen tím druhým umělcem, co měl svaly a tvářil se nebezpečně. Avšak při pohledu do jeho dětských očí jsem poznal duši dítěte, která si chce hrát...“.

Američtí The Flying Eyes z východního pobřeží USA jsou přesně tou pokrevní kapelou, hodící se do podhorského ležení Trutnova, jak péra na náčelnické čelenky. A to bez ohledu na hranice. Svůj psychedelický rock rozsévají po všech možných farmách na východním pobřeží Ameriky, kde hrají na různých „Farm-Festivalech“ a soukromých i veřejných koncertech. Současný americký underground ve své ryzí a prapůvodní podobě. V lecčems připomínající ten český s Plastikovským příběhem, kdy se nejsvobodněji hrálo po různých stodolách a soukromých oslavách, svatby nevyjímaje. Dodnes takové koncerty provázejí nejsilnější a nejsvobodnější momenty setkání, z nichž vzešel i duch tohoto festivalu.

Další kapelou, která navštíví naše území, je několikačlenné francouzsko-německé uskupení Irie Révoltés - vznikli na podzim roku 2000 a krátce na to si získali široké sympatie. Tahle mladá a rozskákaná kapela svými chytlavými melodiemi nenechává téměř nikoho v klidu. Při jejich hudbě se těla vlní nejen v rytmech reggae, ska, soulu i hip-hopu, ale ještě k tomu ve svých textech vystřelují šípy směrem k sociálním tématům, válkám a rasismus. „Vzhledem k letošnímu věnování hlas o to naléhavější a aktuální,“ uvádí Eva Navrátilová.

Elvis Jackson (slo) – další velmi energická kapela, která rozvibruje duše našich bojovníků! Skupina vznikla na konci roku 1997 a má spousty příznivců nejen ve svém rodném Slovinsku ale i v zahraničí. Vystupovali na velkých pódiích společně například s Faith No More, Fishbone, The Offspring, Asian Dub Foundation, Ska-P či NOFX. Poslední desku nahráli pod ochrannými křídly Billyho Goulda (Faith No More) a Riche Veltropa (spolupracoval například s Tomem Pettym, Rage Against the Machine, Slayer, System of a Down nebo Red Hot Chili Peppers).

Vedle různorodého hudebního programu je významnou součástí magického setkání pod horami již několik let i nehudební část, která vytváří onoho nesdělitelného a známého Ducha. Ani letos tomu nebude jinak a obohatí ji vloni vyhlášená festivalová královna a zpěvačka několika generací Eva Pilarová, která nepřijede letos zpívat, ale vařit. Jak je však na Trutnově známo, o milá překvapení nemusí být ani v tomto případě nouze. Eva Pilarová k tomu říká: „Ráda přijedu a uvařím na místě něco vegetariánského a jako správná Eva Šubyduby bych měla připravit i něco malého mimo kuchyň a vaření.“ Naráží tak na loňské nápisy na tvrdých kartonech pod pódiem, které provázely její koncert.

„Další kapely včetně jednoho z letošních hlavních uskupení vybubnujeme krátce po filipojakubské noci velkých ohňů a pálení zlých duchů, v prvních dnech měsíce sazenic a po prvomájových večerech symbolizujících jaro,“ uvádí zakladatel festivalu Martin Věchet, a to včetně„uvedení nových webových stránek, na nichž poprvé zprovozníme vedle Tam-Tamu i oficiální Festivalový facebook,“ dodává hlavní náčelnice, squaw a pořadatelka festivalu Eva Navrátilová.

Srdečně zdraví
Geronimo

Bratři a sestry, s příchodem radostného začátku prázdnin a léta plného vonící trávy, bylin, zurčících řek, potoků a bystřin vybubnováváme k vašim duším a sluchu nová kmenová uskupení z dalekých i tuzemských plání. Také letos do našeho ležení přijedou uskupení charakterizující krajiny rozličností a extrémů, kterými je zdejší pow-wow známé. Vedle Manic Street Preachers vystoupí metaloví Arch Enemy ze severních plání švédského území, kteří budou těmi, kdo letošní léto Krakonošovi nadzvednou svými říznými, ale melodickými melodiemi na plotně pokličky. Zasvěcení vědí, že s příchodem „jemné“ blondýnky Angely Gossow vystřelil šíp oblíbenosti a popularity tuto skupinu strmě vzhůru. Vedle nich svými noblesními rytmy z doby, kdy se uctívala elegance a ctila slušnost, rozezvučí, zklidní a potěší naše srdce vystoupení orchestru Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers. Přeneste se do secesní kavárny, představte si viržinka kouřící pány ve smokinzích a tančícího Oldřicha Nového šeptajícího ta nejrozmanitější a nejromantičtější slůvka do uší svých spolutanečnic. „Zavřete oči, odcházím...“ Slyšíte to šumění cikád? To vše zpestří letos znovuobnovená a na podobnou vlnu, jen s rozdílem několika desetiletí, naladěná skupina Vltava s divadelníkem Robertem Nebřenským, která pamatuje počátky trutnovského festivalu. Bude to jedno z jejích exkluzivních letních vystoupení. Objeví se také zahraniční legendy a hvězdy glam rocku, skupina The Glitter Band. Věříme, že jednoduché rytmy doprovázené popěvky s dunivými zvuky bubnů zasáhnou srdce těch nejvěrnějších, ale i nejmladších bojovníků, kteří o této kapele možná nikdy neslyšeli! Připravte si své šamanské nástroje a natáhněte kůže na bubnech, budeme je potřebovat!