Hudební recenze: Brian Eno - Another Day On Earth

Asi každý z nás se občas ocitne v duševním rozpoložení, kdy potřebuje jenom a pouze vypnout mozek, pustit si nějakou hodně příjemnou hudbu a nekompromisně se oddat relaxaci. A právě pro takové chvíle je určeno vynikající a především zvukově nádherné downtempové album Another Day On Earth, kterým o sobě opět dává vědět ambientní veterán Brian Peter George St. Jean le Baptiste de la Salle Eno anebo prostě a pouze Eno.

Pokud jste se právě vrátili z dlouhodobého pobytu na Marsu a o tomhle pánovi ještě neslyšeli, pak vězte, že se jedná o zkušeného producenta, jenž kdysi působil ve formaci Roxy Music, spolupracoval například s Davidem Bowiem, Davidem Byrnem (Talking Heads), produkoval alba kapelám jako U2 a James a v letech 1994 a 1996 se stal vítězem Brit Awards v kategorii nejlepší producent. K tomu si samozřejmě připočtěte celou řadu vlastních zejména ambientních alb a mixovaných kompilací, aktivity v oblasti vizuálního umění, vlastní kolonku v britském plátku The Observer a takhle bych mohl pokračovat…

Mistrova zbrusu nová deska se od těch minulých liší hned v několika směrech. V prvé řadě se jedná o snad první Brianovo sólo album, jenž má striktně písničkovou formu. Ta mu však beze sporu velmi sluší. Pokud vám jeho dřívější dílka přišla příliš posluchačsky náročná, složitá až kompozičně překombinovaná, na Another Day On Earth si vysloveně smlsnete. Přestože na první poslech zní většina skladeb poměrně jednoduše, při pozornějším poslechu budete znovu a znovu objevovat skryté krásy a žasnout nad precizním producentským umem tohoto hudebního velikána a jím přizvaných hostů (např. Steve Jones & Leo Abrahams - kytary, Jon Hopkins - tritonové klávesy, Nell Catchpole - viola, J. Peter Schwalm - syntetizátory, smyčky, bicí atd.). Album je oproti Brianově předešlé tvorbě poměrně melancholické, přesto nijak depresivní. Disponuje silným emocionálním nábojem podpořeným trochu zvláštními přesto nesmírně sympatickými texty a příjemnými vokály (většinou v podání samotného Ena). Ty byly velmi citlivě vkomponovány do jednotlivých skladeb a i přes občasné využití vocoderu nijak nekazí celkový ambientní nádech.

Určitě vás oslní také úctyhodně široký instrumentální arsenál použitý při nahrávání tohoto alba. Nalezneme na něm skutečně leccos – akustickou kytaru, harfu, violu, klávesy na tisíc způsobů a také perkuse, kterými však autor rozhodně neplýtval. Atmosféra a jednotlivé nálady obsažené na tomto albu jsou poskládány tak kultivovaně a harmonicky, že má výsledný produkt silně relaxační až meditační účinky a dost možná se stane spolehlivým balzámem na vaši (snad jen někdy) bolavou duši. Místy vám mohou některé skladby sice trochu splývat, avšak v oblasti "písničkového ambientu" to rozhodně není na škodu. Ale i na takto pojatých albech se přeci jenom dají nalézt skvosty, jenž z jinak velmi kompaktního celku svojí jedinečností značně vyčnívají. Asi nejvíc vám v paměti uvíznou nádhery typu This, Just Another Day či k latino zvuku inklinující How Many Worlds. Ostatní skladby kolem vašich uší spíše jen prolétnou, ale i tak vás stihnou alespoň pohladit.

Pokud je kompilační řada Café del Mar určena k poklidnému "zewlingu" na pláži se sklenkou něčeho dobrého a pokud možno v objetí překrásné seňority, hudba Briana Ena by mohla být vhodnou kulisou například pro potápění, laškování s delfíny, dlouhý volný pád či výlet do vesmíru. Pokud se vám tedy někdy poštěstí a vyrazíte na mejdan třeba na již zmiňovaný Mars, tohle cédé si rozhodně nezapomeňte doma, mohlo by vám chybět!

Hodnocení: 90%

Brian Eno - Another Day On Earth
Rykodisc/Hannibal Records  2005
http://www.rykodisc.com/