RECENZE

 

Filmová recenze: Gejša

Populární šikmooká kráska Ziyi Zhangová dokáže jako éterická gejša pobláznit hlavu kdejakého muže, sama ale své city najevo dát nesmí. Další "ženský film" a adept na oskarové ocenění v jednom. A zas žádné kung-fu!

 

Sajuri: "Gejše nepřísluší něco si přát. Gejše nepřísluší něco cítit."

Na úvod si ujasněme dvě věci. Za prvé: Ziyi Zhangová se narodila jako Zhang Ziyi, ale protože je Číňanka, její příjmení předchází její křestní jméno. Není to tak dávno, co se Ziyi rozhodla ulehčit život západním novinářům (mimo Asii je stále slavnější) a svoje iniciály seřadila, jak je i u nás obvyklé.

Protože u nás dostávají cizinky jako bonus ke svému příjmení ještě tři další písmenka (vždy ty samé, aby na sebe nežárlily), je ze Zhang Ziyi rázem Ziyi Zhangová. Za druhé: Ziyi je moje favoritka a mám ji raději než Keiru Knightleyovou, kterou jsem minule tak hezky sexisticky oslavoval. Už dva odstavce se ale vykecávám o tajích čínských jmen a českého přechylování, na pubertální narážky tak nezbylo místo.

Nejdřív jsem ještě chtěl dodat, že jen prozatím. Ale Gejša je vcelku vážně míněné drama (podle knihy Arthura Goldena), ve kterém sice Ziyi ukáže nahá záda, ale nikoho nekopne do hlavy. Taneční vzdělání obvykle uplatňovala v akčních scénách v kung-fu filmech (Tygr a drak, Hrdina, Klan létajících dýk), v Gejše si konečně doopravdy zatančila!

Mameha: "Gejši nejsou kurtizány. Ani manželky. Prodáváme své schopnosti, ne svá těla."

Příběh se odehrává v první polovině 20. století, kdy ještě existovaly gejši v tradičním slova smyslu (dnes je toto zaměstnání pro většinu japonských žen takřka hobby spojené s touhou dozvědět se něco o historii své země). Zlatou éru ukončila porážka Japonska v 2. světové válce. To všechno zažila Sajuri (Ziyi Zhangová), která se s odstrkováné šmudly stala nejzbožňovanější gejšou ve městě.

Ziyi Zhangová je šikovná herečka, kterou podporují další asijské hvězdy Michelle Yeohová a Li Gongová (stejná "jmenná" kauza), nemluvě o ultra sympatickém Kenu Watanabem (Tom Cruise mu podržel katanu v Posledním samurajovi). Myslím, že žádný z těchto hereckých výkonů ale není na Oskara. Víc, než o hraní, je Gejša o atmosféře, náladě a vizuálních symbolech.

Poetika filmu, a Rob Marshall (Chicago) se snaží být maximálně poetický, spočívá hlavně v neustálém přirovnávání hrdinčiných očí i neklidné povahy k nezkrotné vodě. Zároveň jde o něco na způsob nostalgického povzdechnutí, jak bývalo tradiční Japonsko fajn a jak moc se změnilo (do dnešní moderní podoby). Přes účast výhradně asijských hvězd celá Gejša pulzuje v hollywoodském rytmu. Teď záleží, jak moc zkušený divák jste, aby to pro vás bylo buď plus nebo mínus.

Hodnocení: 80%

Memoirs of a Geisha
USA 2005, 145 minut
režie: Rob Marshall
scénář: Robin Swicordová podle románu Arthura Goldena
hudba: John Williams
hrají: Ziyi Zhangová, Michelle Yeohová, Li Gongová, Ken Watanabe 
www.sonypictures.com/movies/memoirsofageisha

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016