Hudební recenze: Sebastien Leger - Planets

Tohle CD se mi dostalo do ruky před třemi týdny, ještě před oficiálním vydáním, a velmi mne mrzí, že jsem vám nemohl přinést recenzi už dříve (třeba ještě před jeho vydáním), ale bohužel jsem to časově nezvládl. Tak alespoň teď… Sebastiana nemusím asi moc představovat, mnohým z nás se vryl do paměti už před lety remixem písně At Night (Michael Jackson), a protože si myslím, že psát tady více detailů k jeho osobě by bylo nošením dříví do lesa, přejdu rovnou k hodnocení jeho nového alba.



Tím, že je toto album nazváno Planets, Sebastianovy sympatie k astronomii nekončí. Všechny tracky mají totiž i "astronomické" jméno. Najdeme zde jedenáct tracků, z nichž devět (vlastně teď podle nejnovějších vědeckých studií pouze osm) nese jméno planet. Zbývající dva jsou pojmenovány Slunce a Měsíc. Celé album se dá zaškatulkovat snadno. Jedním slovem: Electro-house. Záměrně píšu s pomlčkou, poněvadž na albu najdete kromě tracků, které jsou fůzí electra a house i čistokrevné electro a house zvlášť. Příkladem směsi obou stylů jsou hned dva první songy – trochu jemnější Pluto a ostřejší Uranus se zvuky řezavé elektrické kytary, po kterých následuje veselý housový Mercury.

Ten vzápětí vystřídá "elektrický" Mars. Po něm opět klídeček v podobě pátého tracku, nazvaného podle naší modré planety Země. Tuhle písničku skoro po celých osm minut tvoří fantastická zvuková plocha a nádherná, až nadýchaná melodie. Do toho zní samply šumění moře a v tu chvíli vám dojde, že autor musel mít rozmyšlený název alba předem a že tracky svým zvukem opravdu korespondují s charakteristikou planet. Po Earth následuje Moon - trochu jednodušší a zvukově ne moc bohaté a docela upištěné electro…

Další v pořadí – Venus – má taktéž electro nádech a svým zvukem navozuje atmosféru bouřemi zmítané Venuše trochu stejně jako poté následující Jupiter. Deváté přichází na řadu Slunce - super šlapavý electrohouse track, který (nejen) díky krásné smyčcové melodii dostává nádech jakési mohutnosti, podobně jako největší těleso naší sluneční soustavy… Předposlední Neptune je velice jednoduchá a nudná skladba bez vývoje. Ale poslední Saturn to vše dohání. Věřte mi, že až jí uslyšíte, tak budete tipovat jako jeho autora Erica Prydze - pokud ovšem sledujete jeho tvorbu vydávanou pod Prydou a neskončili jste u Call On Me...

Doufám, že vám tahle recenze pomohla alespoň víc, než dokáží ukázky tracků na webu. Upřímně řečeno, album jako celek není zrovna můj šálek kávy, na mě je Legerovo electro trochu moc upištěné, takže celé album bych si zřejmě nekoupil. Ale vím, že minimálně tři tracky si stáhnu - samozřejmě legálně, pomocí placeného downloadu. ;-)



Tracklist:

01. Sebastian Leger - Pluto
02. Sebastian Leger - Uranus
03. Sebastian Leger - Mercury
04. Sebastian Leger - Mars
05. Sebastian Leger - Earth
06. Sebastian Leger - Moon
07. Sebastian Leger - Venus
08. Sebastian Leger - Jupiter
09. Sebastian Leger - Sun
10. Sebastian Leger - Neptune
11. Sebastian Leger - Saturn

Nej skladby: Earth, Sun, Saturn