RECENZE
Hudební recenze: Booka Shade – DJ Kicks
...co já jsem to vlastně loňské září dělal? je vůbec možné, že mě mix těhle dvou chlápků minul? ...nechápu, a že by bylo o co přijít, protože vážení...tam je fakt úplně všechno.
Vy, kteří za vrchol svýho kluberskýho života považujete první placku Gillese Petersona na desátejch narozkách chateau rouge..."raindrops keep falling on my head"...vzpomínáte? Vy, kteří máte doma přesmaženou sbírku béčkovejch hororů a aspoň tušíte, že John Carpenter je nedoceněná renesanční osobnost.
Vy, kteří netrpíte nutkavým pocitem, že Ultravox je značka vysavačů z povídek Oty Pavla. Vy, kteří si ještě pořád myslíte, že ten pán za gramcema by měl mít hlavu taky i k něčemu jinýmu než na odložení sluchátek. Vy, kteří pořád radši potkáváte mrkáčka Čika na Letný, než v reklamě na nejmenovaný bankovní dům. Vy, kteří jste pociťovali největší rozkoš při navrátech z Shakeu ulicemi probouzejícího se města. Vy, kteří taky občas krosíte Prahu s kočárkem a marně hledáte podnik, kde by vám personál ve věku staršího sourozence vaší ratolesti netlačil do hlavy pořád ten "pitomej dramec"… Mimochodem, už jste ho našli? Já teda ne…
A vy, kteří jste dočetli až sem a nezaobíráte se myšlenkou, jakej jsem totální magor a co to plácám - vítejte... A rozhodně si pořiď te tuhle kompilaci (ale vy už ji určitě máte:)) Tenhle mix je soundtrackem... Soundtrackem vašeho dětství, soundtrackem vašeho života, soundtrackem všeho, co jste zažili a chtěli zažít... a to k***a dobrým soundtrackem. Je tu všechno - má to začátek, prostředek i konec, atmosféru, vzpomínky a odkazy na minulost i zvuky horké současnosti (kdepak asi má ten minimal kořeny)... Ale co je nejdůležitější - emoce, maximum emocí. Úplně je vidím, jak to dávaj do kupy, hrabou se v těch hromadách desek s mírně melancholickým úsměvem na rtu…:))
Zapomeňte na zvuk main stage, nehledejte tady ty pověstné "ruce k laserům", splývejte, nechte se unášet proudem a vzpomínejte. Máte na to více jak hodinku čistýho času a 22 tracků, nejstarší datován do roku 1967, nejmladší 2008, což si dovolím tvrdit je uctihodný časový rozptyl. Rozkročení přes žánry je obdobně uctihodné... Jenom namátkou: Heaven 17, Yazoo - klasikové osmdesátek, Vince Clark se teprve hledal s parťáky pro největší projekt svýho života, aby se hned po první desce rozešli... Ovšem než k tomu došlo, stačil zachránit Alyson Moyet před protialkoholní léčebnou…:)))
John Carpenter.....další klasik, i když jiného žánru. Určitě každej viděl aspoň jeden jeho film... No jo, ale von si k nim dělal i muziku!! Je ovšem pravdou, že ne vždy dosahuje kvalita hudby, kvalit filmu a obráceně. The Tubes - slušnej úlet, glam rock, nová vlna. Kdo po nich dneska vůbec vzdechne :)) Cerrone - co víc říct, než prostě disco. Brigitte Bardot - song contact od dalšího nezapomenutelnýho tvůrce, božskýho a zbožňovanýho Serge Gainsbourga. Mike Skinner se svou asi jedinou a pravděpodobně i nepřekonatelnou hitovkou. Je to asi poprvý, kdy jsem tuhle skladbu slyšel v nějakým mixu a jsem překvapen. Famózní. Přes svou výraznost tam skvěle sedí, nerozbíjí atmosféru mixu a nestrhává na sebe příliš velkou pozornost.
Závěr - velkej písničkář, kterýho bych osobně čekal u úplně jinýho labelu, ale doby, kdy Mute vydávalo striktně elektronickou muziku, jsou již dávno minulostí a nemůžu si odpustit jedno klišé - z mýho pohledu to je "učebnice pro DJ's". Jenom minimum přítomných skladeb je schopno fungovat zcela samostatně, jako nezaměnitelné originály, jako singly (jasně, pár jich tam je - Booka Shade - Numbers, třeba), ale valná většina, je jako dílek puzzle, vytržený ze svýho kontextu a vložený do jinýho. Do nový skládačky, do jiný atmosféry a do služeb zcela jinýho příběhu. A ten nový příběh je skvělej:)) A funguje...
Mixovaná kompilace je poměrně mladej a taky dost specifickej žánr. Úmrtnost v týhle oblasti je mnohonásobně vyšší, než u jiný hudební produkce... Jen si projeďte svůj i-pod, kolik takovejch kousků tam máte a kolik jste jich slyšeli víc jak jednou... Jen si sestavte tu svou "top ten". Do tý mojí se tahle určitě vejde. Po jejím boku se budou prsit kompilace jako jsou, Amalgamation of Soundz - Fabric 12 (kde těm je vlastně konec ??), Groove Armada s některými svými nadžánrovými mixy z řady Back to Mine a Another Lite Night, tvůrce soundtracku Danyho parťáku David Holmes s jeho Essential Mixem 98/01, Danny Howells - Underground 027 - Miami, Kid Loco - Another Lite Night...
takže milý zlatí.....sezóna "grilování" a outdoor akcí je tady, a než se den přehoupne přes půlnoc do novýho, než někdo vystěhuje ze sklepa ty téčka a začne roztáčet pár zaprášenejch vinylů a než se vám na tváři objeví ten lehce blazeovaný výraz po x-tým kelímkáči... Myslím, že to je ten správný čas na tohle dílko, snad ani nemůže nikoho urazit (ne každej má v rodným čísle jako předposlední cifru sedmičku) a ostatní potěší...enjoy...a trocha sentimetu nikomu neublížila :))