Technická recenze: studiová sluchátka PHONON SMB-02

Je tomu již několik měsíců, co jsem se dostal do situace, kdy nastal čas na výměnu velmi důležité součásti mého domácího hudebního koutku – sluchátek. Pro některé z vás to může být spíše opomíjená součást výbavy a sluchátka používáte jen okrajově nebo pouze na kontrolní poslech. U mě je to ale přesně naopak a 90% času tvořím hudbu za pomoci sluchátek.



S rodinkou žijeme v průměrném pražském bytě, kde není prostor na větší výstřelky typu "mít svoji vlastní místnost", natož studio. Stačí se ale trochu uskromnit a jde to. Přes den pracuji a věnuji se různým rodinným aktivitám a k samotné hudbě se dostávám většinou až v pozdních večerních hodinách, pokud zbývá nálada a energie po celém dni. I když se zadaří a sednu si k tomu, tak přibližně tři metry ode mě jede myčka nádobí, v dalším pokoji spí malé děti, nebo na bytě ordinuje žena. A tak si musím vystačit se svým kuchyňskoobývákovýmstudiokoutkem. Je to takové mé malé království o rozloze 1,5 x 1,5 metru, kde mám své oblíbené synťáky a poměrně i velmi slušné monitory Focal Alpha 65. I ty mají samozřejmě své využití, ale z důvodů popsaných výše preferuji studiová sluchátka. Patřím mezi dlouholeté majitele cenově velmi dostupných a slušně hrajících sluchátek Audio Technica ATH-M50. Bohužel zub času se projevil a po nekonečném drolení polstrování ze všech částí sluchátek (včetně mostu) a také potřeby jít zvukově dále, jsem se začal poohlížet po nějakých "lepších" sluchátkách s tím, že cena nebude zcela rozhodujícím faktorem. V době covidové byla situace o to horší, že jsem nemohl navštívit žádné prodejny a porovnat různé modely sluchátek běžným poslechem. Nezbývalo mi, než pročítat diskuse, psát známým, zahraničním producentům, dát na doporučení a získané zkušenosti. Čas strávený hledáním se ale vyplatil a nakonec jsem sáhl pro mě i mé okolí po méně známé značce PHONON.



PHONON je celkem mladá značka z Japonska, která byla založena v roce 2010. Za jejím vznikem stojí vysoce respektovaný zvukový a masteringový inženýr Isao Kumano, Alex Prat (aka DJ Alex from Tokyo) a producent a zvukový technik Yusuke Uchiyama (aka No Milk). Filosofií tohoto malého výrobce je, že si klade důraz pro detail a především preciznost zvuku. Také mě zaujalo, že nad samotným vývojem produktu stráví i několik dlouhých let, dokud není vyladěn na 100%, než s ním vyjdou na trh. A to byl jeden z mnoha důvodů, proč jsem se začal o značku jako takovou více zajímat. Psal jsem si s lidmi po celém světě a pročítal zahraniční diskuse, protože u nás nebyla možnost si sluchátka vyzkoušet a poslechnout. Došlo to až tak daleko, že jsem nakonec kontaktoval přímo výrobce a s ním si vyměnil několik emailů s požadavkem na doporučení správného modelu. Velký zájem jsem měl o jejich nový model PHONON SMB-01L, který dle parametrů nabízí opravdu široký frekvenční rozsah a především velký studiový zvuk. Dle mých zadaných parametrů mi byl nakonec doporučen nižší a o polovinu levnější model SMB-02. Tohle bylo jasným znamením, že lidem kolem této značky nejde jen o zisk, šel jsem tedy do risku a udělal objednávku.



Po menších zádrhelech s dodáním, které bylo z distribuce v Irsku, se vše rychle a hladce vyřešilo po několika emailech a sluchátka byla na cestě. Nervozita rostla s každým dnem čekání na zásilku až do dne, kdy mi pípnutí SMS zprávy avizovalo doručení balíčku prostřednictvím dodávkové služby. Den D byl tady a já nervózně přešlapoval, kdy budu moci balíček držet v ruce a sluchátka si vyzkoušet.



Balení sluchátek je vyloženě jednoduché – v krabičce z kraftového papíru s logem, názvem modelu a poznámkami o specifikaci. Samotná sluchátka jsou klasická kruhová přes uši, která jsou celá v černé barvě. Na mušlích je jen decentní logo a typ modelu. Logo je také umístěno velmi decentně na horní části mostu. Celkový design sluchátek působí minimalisticky a čistě. Drobné mínus vidím v tom, že kabel je rovný a nelze vyjmout ze sluchátek. Jsem spíše zastáncem krouceného kabelu, ale je to o zvyku. Model SMB-02 disponuje dostatečně dlouhým třímetrovým kabelem s pozlaceným 3,5 mm stereofonním konektorem a 6,5 mm adaptérem. Náušníky jsou lehké a pohodlné. Včetně celých sluchátek. V nabídce příslušenství výrobce mě ale zaujaly prémiové náušníky s označením Ear Pad 02 Luxury. Vzhledem k domácím podmínkách jsem je přikoupil a dobře jsem udělal. Pár euro investovaných navíc se vyplatilo. Nejen, že mají větší útlum zvenčí a lepší zvukovou izolaci, ale především náramně sedí. A i po dlouhých hodinách používání nepřekáží a nikde netlačí. Pojďme se dostat k samotnému poslechu. Hudbu pro poslech jsem si sestavil z pro mě známých a dobře naposlouchaných skladeb napříč žánry v bezztrátovém formátu AIFF, ale i MP3.



Na porovnání jsem si přibral k ruce již zmiňovaná a po letech dobře vyhraná sluchátka Audio Technica ATH-M50, která mi doposud skvěle sloužila. Musím říct, že po prvním poslechu se žádný "wow efekt" nedostavil. Spíše malá skepse. Vždyť jsou ta sluchátka skoro za trojnásobek ceny, co Audio Technica, tak se přeci musí dít něco výjimečného! Dokola jsem si pouštěl hudbu a porovnával sluchátka, až jsem si musel dát pauzu. Vrátil jsem se k poslechu další den a navíc rovnou zkusil i samotnou produkci hudby. A zde jsem začal vnímat markantní rozdíly... Ani nevím, proč tomu tak bylo. Jestli jsem si odpočinul a přestal očekávat? Netuším. Nicméně pocit to byl takový, že si nasadíte sluchátka, posloucháte své nejoblíbenější nahrávky a zjistíte, že je slyšíte jinak. Že najednou vyniknou nástroje tak, jak jste je předtím neslyšeli a klepáte si nohou do rytmu a usmíváte se. U vlastní produkce zjistíte, že slyšíte jednotlivé pasáže tak, jak jste je slyšet potřebovali.



Ano, Audio Technica ATH-M50 jsou, aspoň tedy první generace, zvukově přívětivá sluchátka, ale až po letech jsem pochopil, co znamená říct o sluchátkách, že lžou. Nejvíc jsem rozdíly pocítil na spodních frekvencích, které jsou u ATH-M50 více "zablácené" a jako by přidávaly. Něco podobného se říká i o sluchátkách Sennheiser HD-25, ale tam je to ještě markantnější rozdíl. HD-25 mám velmi rád, ale pouze na DJing, kde ten "výtlak" ocením.



A ještě si dovolím jedno srovnání – a to s dalšími velmi oblíbenými sluchátky, tentokrát otevřenými Sennheiser HD 650. Za mě to jsou velmi slušná sluchátka v podobné cenové relaci, která hrají naprosto skvěle. Ale pokud dáváte přednost uzavřeným sluchátkám, není co řešit. A i kdyby byla sluchátka HD 650 uzavřené konstrukce, už teď vím, že dám přednost PHONON SMB-02 kvůli neutrálnosti zvuku.



PHONON SMB-02 hrají krásně vyrovnaně ve všech frekvencích a dávají posluchači jasný a detailní přednes. Výrobce deklaruje frekvenční rozsah sluchátek v ideálním rozmezí pro lidský sluch 20 – 20.000 Hz (vnímání zvuku je u člověka omezeno slyšitelnými frekvencemi přibližně 16 – 20.000 Hz). Překvapilo mě, že sluchátka PHONON SMB-02 si skvěle poradí nejen s elektronickou hudbou, ale dají vyniknout i dalším žánrům jako funky, jazz, či rock. A v tom je kouzlo těchto sluchátek. Zvukově jsou velmi vyrovnaná. To ocením nejen při samotném poslechu hudby, ale především při její produkci, kvůli které jsem si je pořídil. Díky nízké impedanci 40 Ω také výborně fungují i na smartphonu nebo MP3 přehrávači, aniž by potřebovala další zesílení. Dovolím si podotknout, že za cenu 356,- EUR mají opravdu až překvapivě prvotřídní zvuk a nebál bych se napsat, že strčí do kapsy i mnohem dražší sluchátka v cenové hladině 1.000 euro a výše. Dnes jsou to sluchátka, o kterých mohu říct, že to jsou ta, která jsem dlouho hledal a našel. Ale znáte to – třeba za několik let budu hledat zase dál. S jistotou však mohu říct, že to je dobrá volba pro mé potřeby. Posláním společnosti PHONON je skutečně zprostředkovat hudební fantazii a to se jí, myslím, daří...

Da Moon

foto: archiv

Více info o tomto produktu naleznete zde.