DJ Shimek: "Jsem šťastný člověk."

Ahoj...Nápad na rozhovor s tebou jsem dostala už dávno. Vzhledem k tomu, že poslední dobou velmi často navštěvuji akce na Slovensku, vím, že jsi tam hodně uznávaným DJem. Po našem setkání na silvestrovské párty v Guru v Žilině mne napadlo tě malinko vyzpovídat. Vystupoval jsi na velké brněnské párty, tvůj set se setkal s velkým ohlasem, proto mi, prosím, pověz, co říkáš na české párty publikum? Jak často vlastně v Čechách hraješ? 

Hned na začátku musí být úplně jasno! České a slovenské publikum si vždy bylo a stále je podobné jako vejce vejci, t.j. vynikající. K české klubové scéně jsem měl od počátku velmi blízko. A stále cítím, že mám. Považuji ji za svou vlastní, stejně jako slovenskou. A to nejen proto, že pocházím ze Senice, 25km od Hodonína, kam jsem jako kluk chodil jako na klavír :).
Je třeba říct, že mé první setkání s českou (a moravskou) taneční scénou proběhlo již velmi dávno.
Bylo to hraní v Brně koncem 80tých let. Jednalo se  tuším o Semilaso, kde jsem ješte jako úplně neznámý předskokan zahříval jehly v té době slavnému krajanovi Petrovi Groissovi. Později dokonce přišlo i na šíření "klubové kultury" v podobě funkce redaktora Discoboxu, bez diskuze prvního novodobého československého magazínu o taneční hudbě. V tom samém období (1992-1994) jsem byl zaměstnaný jako člen teamu DMC Československo. Okolo této legendární organizace se točily začátky všeho, co tu dnes v CZ či na SK v oblasti klubingu máme. Tím pádem jsem byl, co se týká české scény, vždy 100% v obraze, dokonce jsem byl její součástí. Koncem 90tých let po mém rozhodnutí přestěhovat se i s rodinou do Polska, jsem kontakt s našimi scénami udržoval hlavně sledovaním internetu. Bylo velmi těžké si vydobýt jméno v konkurenci tisíce DJs tak veliké země jako Polsko, takže jsem se na to musel plně koncentrovat. To logicky způsobilo, že jsem se určitý čas "vzdálil" nejen českému, ale i slovenskému kluberovi. Vlastně jsem se na pár let prakticky z našich končin "vypařil". Ale protože všecko má nějaký ten svůj pořádek, čas či posloupnost, poslední tři, čtyři roky jsou ve znamení mého návratu do slovensko-českých končin. Je to něco jako narození nového Schimek-a :)  Ale hlavně, že se podařilo. Jak jsi už zmínila, na Slovensku jsem už opět na 100% zpět. No a české publikum se také postupně čím dál častěji může přesvědčit, kolik pozitivní energie má techno v podaní dj Schimek-a. A já už jen dodám že DJ zahraje vždy nejlépe tam, kde se cítí jako doma. Přesně tak jako já v Čechách :)     

Netušila jsem, že jsi takový pamětník a odborník na začátky taneční scény u nás. Vzhledem k tomu, že mne tato "historie" hodně zajímá, pověz mi něco o lidech, co se v té době okolo toho motali s tebou. Byl mezi nimi někdo z nynějších velkých jmen? Je něco, co považuješ za nejzásadnější moment pro vznik taneční scény u nás a na Slovensku? K přítomnosti se dostaneme:)

Předpokládáš správně, začátkem 90tých let se už okolo mne pohybovalo mnoho osobností naší klubové scény. Krásné na tom bylo to, že tenkrát jsme všichni měli jen jeden cíl a to probudit lidi, otevřít jim oči pro nový pohled na progresivní hudební trendy či způsob zábavy. Část těchto průkopníků jako Peter Štofko, Henrik Tomko (první mistr CS v mixování) či Tibor "Legi" Leginus se dávno věnují něčemu jinému a jejich jména upadly do zapomnění. Avšak pro mnoho jiných hudba a DJ-ing zůstala srdcovou záležitostí až dosud. Stačí jen zmínit jména mých dlouholetých přátel jako Dalo, Toky, Tibor Holoda, Gabo Bordáč (Gabanna), Igor Pataky, všichni jsme před 15 lety tvořili jeden šik za "lepší hudební budoucnosť" :)  V Čechách se samozrejmě také nespalo na vavřínech a Loutka či Tráva by o tom určitě také dovedli povídat celé hodiny. No a vlastně tato první porevoluční generace DJs svojí vizí, houževnatostí a tvrdou prací vychovala novou generaci DJs a kluberů, ti později předali "štafetu" následující generaci a tak sa věci posouvaly dál a dál. Toto byl podle mne ten klíčový moment vzniku naší scény. Nemusím asi připomínat, jak jsem šťastný, že jsem byl součástí této fascinující éry plné nadšení a entuziazmu. Byla to tak fantastická zkušenost, až mi je líto, že už se asi nikdy nezopakuje.    
  
Chápu...to mě přivádí k další otázce...vzhledem k tomu, že jsi zažil tyto začátky, jsi spokojený s tím, kam se taneční scéna všeobecně vyvíjí u nás na "východě"? Slyšela jsem hodně názorů. Na jedné straně teze o krizi taneční scény, na druhé straně je hodně lidí, kteří tvrdí, že už nejde o nic jiného než o byznis a jsou blázni všichni, kteří v tom hledají hlubší význam. Jak to máš ty?

I když jsem si před chvilkou tak trochu nostalgicky zavzpomínal na staré časy, rozhodně nejsem z těch, kdo si neustále stěžují na nějakou součastnou krizi taneční scény. Blbost! Vše je jen otázkou jejího přirozeného vývoje a našeho vnitřního nastavení. Myslím si, že máme  přesně takovou scénu, jakou si zasloužíme. Podívejme se na to z jiného pohledu. Dobrá hudba přece vždy byla, je a bude.  No a o tu tady jde především! Skutečně, té dobré je stále tolik, že si každý může vybrat do sytosti. Stačí jen otevřít uši, zapnout internet a máš jí tolik, kolik jen chceš. Kdy to bylo lehčí? Velmi pozitivní, nemyslíš? :)
Jediným skutečně vážným problémem klubové scény jsou drogy, které se úplně vymkly  kontrole. To je také jeden z hlavních zdrojů chronických "krizových frflačů".
Vždyť po pár letech braní a několika stovkách extází se už ani nedá mluvit o normální zábavě, spíš o vážném poškození osobnosti, či dokonce chorobě. Pak se skutečně dá už jen frflat. Já úplně jednoznačně preferuji bavit se  přirozeně po celý život, než zůstat ve 30ti mentálním důchodcem s diagnózou "vysmažený mozek". A to vůbec nežertuju, osobně jsem za ty roky hraní potkal dostatečně mnoho odstrašujících příkladů a ztracených osobností.     
Bez drog by sice byla taneční scéna menší (část kluberů by přece přišla o hlavní atrakci) ale jednoznačně čistější a hlubší. Takový přirozený návrat ke kořenům.
Moc bych chtěl, aby jsme šli tímto směrem, jsi pro?

Ano, přestože nevěřím tomu, že je tato představa reálná. Ale zajímá mne, nakolik tento tvůj názor ovlivňuje fakt, že sám máš dvě děti. Na parties chodí mnoho velmi mladých lidí, myslíš, že je to správné? Problém drog na taneční scéně se určitě nevyřeší, nebylo by tedy rozumné vymezit věkovou hranici vstupu na akce?

Hej, máš asi pravdu s tou reálností. Víš, někdy jsem tak trochu idealista, ale to hlavně proto, že jsem vždy pozitivně naladěný. Co se týká zavedení věkové hranice a jiných restrikcí (ohraničení trvaní akce, prodeje alkoholu a pod.), ty situaci určitě nezlepší a jejich efekt je pochybný. Stačí se podívat do Anglie, kde takový "dokonalý" systém zavedli už v devadesátých letech a všimni si, jak to tam vypadá dnes. Spíš je třeba dramaticky zpřísnit tresty distributorům drog, zkrátka omezit přístup k drogám. Ale hlavně bych stokrát zvýšil výdaje na "osvětu" mladých. Hudba je přece krásná i bez chemie.

A s tím souvisí i má další otázka. Jaké je to v tomto ohledu v Polsku?

Velké prvotřídní párty typu Mayday, Sensation White apod. navštěvují hlavně mladší ročníky a většinou si tu chtějí užít "a max" Takže jsme zase doma. V klubech to bývá různé. V těch "lepších" ve velkých a rozvinutých městech jako Varšava či Krakov, vládne ostrá selekce ohledně vstupu, a tím pádem je vyřešená věková hranice i úroveň osazenstva. To je přesně to, co hlavně na Slovensku, ale částečně i v Čechách, chybí. Ale  Polsko je obrovské, a čím horší klub a menší město, tím samozřejmě úroveň akcí (i drog) výrazně klesá. Nejhorší jsou vesnické "megakluby",  kam lidi svážejí ze širokého okolí prastarými autobusy, stále kraluje skůtr, píšťalky a bílé rukavičky (brrrrrrr...). Tam pustí kohokoliv ochotného zaplatit, takže si asi umíš představit úroveň zábavy. Toto mi pro změnu u nás absolutně nechybí. 

Věřím. Ale musím tě varovat:) Nevím jak na Slovensku, ale v ČR je někdy až neuvěřitelné, kde všude jsou někteří lidé schopni uspořádat "párty". Ale zpět k tobě. Možná je na čase tě trochu blíže představit. Vzhledem k tomu, že hraješ již dlouho, zajímá mne, jak se vyvíjel tvůj styl, co tě ovliňuje a nakolik se necháš strhnout momentálními trendy.  Jak vlastně zní DJ Schimek?

Vzhledem k tomu, že část týkající se inspirace v době mých začátků jsem už vlastně zodpověděl v první otázce, soustředím se tedy jen na blízkou minulost a současnost. Když jsem se v roce 2001 přestěhoval za byznysem do Polska (práce ve velkém mezinárodním koncernu), moje hraní, motivace i inspirace, to vše se ocitlo na bodě mrazu. Vážně jsem tenkrát uvažoval o smyslu svého pokračování v djingu.  No, a v té době přišel jako blesk z čistého nebe ON. DJ, který mne neočakávaně postavil na nohy a nabil neuvěřitelnou energií a chutí hrát. Chtěla bys vědět, kdo byl ten kouzelník, co? Marco Bailey? Speedy J? Nebo nedejbože sám král Cox? Ne, ne, někdo lepší! Polský no1 Angelo Mike to byl!  V té době, narozdíl od dnešního trance, hrával neuvěřitelné techno nabité energií. Byl fantastický a jedinečný, nikdo neměl styl jako on, a do toho z něj zářilo obrovské charizma. Ta jeho energie mne dostala a vrátila zpět k deskám. A kopl mne pořádně vysoko.  Děkuju, Jarku! :)  Takže toto byl můj najvětší vliv za posledních 10 let.
Hudebně se nikdy nevážu na jeden styl, jsem tak trochu techno freestyler. Nikdy nesleduju to, co hrají jiní DJs, případně co frčí na fórech. Jednoduše hledám tracky, které cítím celým svým tělem. Nejlepší zkušenosti mám s novými vydavatelstvími a umělci. Tam je obvykle cítit největší progres. Kromě toho se stále snažím zdokonalovat svojí techniku mixu. A hlavně nikdy nenudit. Tak jak tedy zní DJ Schimek?  Jednoduchá formulka: Tracky nabité energií + moje energie = let, který tě ponese vysoko po celou dobu :)

Výborně...a teď jinak. Máš nějakou představu o tom, jak bude vypadat elektronická hudba a s ní související taneční scéna v budoucnu? Tvůj názor mne zajímá proto, že se v této sféře pohybuješ již dlouho, vnímáš vývoj technologií, hudby jako takové, akcí i lidí, jež jsou její součástí. Jak dlouho je životaschopná ta podoba taneční scény, jak ji známe dnes?

Na to je snad třeba mít krišťálovou kouli :), vše jde tak rychle a nepředvídatelně. Na jedné straně technologie je najednou dostupná širšímu okruhu lidí. Každý, kdo má počítač, dnes může produkovat svojí hudbu, stát se DJ-em, což je rozhodně fantastické. Na druhé straně rostou nároky na marketing, vypromování se z toho moře  bezejmenných. Takže existuje riziko, že svět přehlídne dalšího Mozarta.
Nastává také čas, kdy párty bude muset poskytnout o mnoho víc, než jen kvalitní hudbu a dj-skou osobnost.  Budou to vlastně takové párty-cirkusy, lidé chtějí v honbě za zážitkem stále něco nového. Příkladem je například fenomenální úspěch Sensation White, která jde přesně tímto směrem. Takovéto párty přichází i  k nám a bude jich stále víc a víc.

Tobě je sympatický tento model akcí? Není to postavené jen na reklamě, prestiži, značce? Akce s dres codem, akce zadarmo, veliké tranceovky s mediální hvězdou... Akce za SMS, mail, atd... Neztrácí se v tom ta původní idea?

Samozřejmě, že "cirkusové akce" nejsou má káva. Vzešel jsem z undergroundu a vždy jsem měl a stále mám rád parties, při kterých jde hlavně o hudbu, a ne o vypočítavý marketing. Ale ve smyslu poznej svého nepřítele nemůžeme zavírat oči před faktem, že s globalizací se valí také dokonale připravené a zákeřně marketingově promyšlené megaakce, na které cílený zákazník "pseudo kluber" skočí. To naštěstí neznamená, že underground zanikne. Absolutně ne! Také má své zbraně a je pro mnohé, včetně mne, tou pravou alternativou. Jen bude stále víc tlačen do podzemí, což ale s jistotou zvýší jeho kvalitu. Jako vždy všechno zlé je pro něco dobré :). 

 Souhlasím. A jsem velmi zvědavá, jak se to projeví na skladbě lidí, kteří parties navštěvují.  Napadá mne, vnímáš nějak výrazně rozdíl v publiku, pro které hraješ? Kolik z nich je v dnešní době opravdu nadšenými klubery hledající alternativu, a kolik je těch, jež vnímají akce jako modní záležitost, novodobou diskotéku, bez zájmu o hudbu jako takovou?

Doteď jsme se bavili o parties hodně všeobecně. Jestliže přejdeme čistě na techno akce, myslím, že tam naštěstí přichází většina lidí, kteří ho skutečně milují. Barbie a Kena na takové akci najdeš zřídkakdy. A i tak si asi spletli dveře a jsou tam naposled. Techno zkrátka prochází srdcem, něco jako "love or hate". I pro tu vlastnost odfiltrovat "marketing" od kluberů, je techníčko moje strdcová záležitost. Rulez Techno Nation ! :) 

Máš ženu, dvě děti, dobrou práci... jak lze tento život skloubit se životem DJe? Musí to být velmi časově náročné.

Protože se všechny tyto nejdůležitější elementy mého života vyvíjely současně, postupem času jsme v mé rodině vytvořili systém pomáhající je navzájem skloubit. Rozhodně to však není jednoduché! Vždy některý z elementů trpí, když jiný dostává prioritu. Je to zkrátka o lásce, obětavosti, toleranci a trpělivosti. Můžu jen děkovat  bohu, že jsem našel manželku, která všechny tyto ctnostné vlastnosti má. To ona se hlavní měrou, i za cenu akceptovaní častého odloučení a kompromisů, podílí na tom, že můžu psát tyto řádky. Lenko, děkuji z celého srdce!
   
To je hezké... Fajn, myslím, že se blížíme k závěru. Zajímá mne, jaký je tvůj názor na všeobecně známou tezi, že pokud chceš mít úspěch ve světě, stát se uznávaným DJem i za hranicemi našich zemiček, musíš se prosadit pomocí vlastní tvorby. Věnuješ se produkci hudby? A pokud ano, myslíš, že je možné být dobrým producentem i DJem zároveň?  

Produkce hudby je fantastická věc, která posouvá DJ-e do jiných sfér. Přináší mnoho radosti, zadostiučinění, pomáhá získat uznání. Samozřejmě ne každý dobrý dj je rozeným producentem a naopak. Ale jen ti, kteří to dokážou, se stávají skutečnými hvězdami. Málokdo si však uvědomuje, kolik práce a učení vyžaduje  profesionálně zvládnutá hudební produkce. Za tu samozřejmě nepovažuji to, když někdo zkombinuje tři ukradené smyčky ve FruityLoops nebo Abletonu. Také je mi cizí chlubení se "koupenými" tracky na  zakázku, jak to dělají mnozí (dokonce i čeští ) psedudo producenti.  
Já jsem začal své první pokusy v Reasonu, a louskal jsem ho úplně sám. Krok po kroku. V součastnosti se zdokonaluju v mnohem složitějším programu Nuendo. I když už mám udělaných hodně tracků a ještě víc loopů, stále to není úplně podle mých představ. Největším mým problémem je jednoznačně nedostatek času. Skládání hudby na čtvrtinový úvazek se zkrátka dobře dělat nedá. A vše tedy trvá strašně dlouho. Takže zatím raději zůstanu 100% DJ-em než neplnohodnotným producentem :)
 
Děkuji, a na závěr, po tomto vyčerpávajícím rozhovoru, položím ti svou oblíbenou otázku, kterou jsem již dlouhou dobu neměla chuť použít. A záleží jen na tobě, jak ji pojmeš :) Co je pro tebe momentálně nejdůležitější?

Tak pojďme pěkně po pořadě. Mé dcerky. Katka, která si právě dopisuje domácí úkol a Paula, kterou půjdu za chvíli vzít domů po skončení divadla. Dále moje žena Lenka, která chudák akorát dnes dře v práci (je devět večer). No a samozřejmě je to nejvyšší dar boží, hudba, která mě neustále naplňuje něčím neuveřitelně pěkným. Je toho ve mně dokonce tolik, že to pěkné můžu jako DJ rozdávat bez omezení. Jsem zkrátka šťastný člověk: :)