ROZHOVOR
Čro 4 Radio Wave: Mysleme hlavou
Před nějakým časem jsme společně se členem Rady Českého rozhlasu Štěpánem Kotrbou na půdě Poslanecké sněmovny rozebírali problém radia Wave, z něhož vznikl pravidelně doplňovaný celistvý materiál, který kauzu a problémy veřejnoprávní stanice pro mladé mapuje. Na místě byl přítomný také ředitel stanice Ladislav "Ladis" Kylar, šéfredaktorka Judita Hrubešová a hudební dramaturg Tomáš Turek. Část záznamu našeho povídání vám s odstupem času nabízím k přečtení.
Ladis: ….o rádiu pro mladé se začalo v Českém rozhlase mluvit už někdy v šedesátých letech. Po revoluci bylo několik pokusů, potom dlouho nic a až zhruba od roku 2000 začal fungovat online projekt Radium, který byl posléze zastaven a jeho tým převeden na tvoření Českého Rozhlasu 4 – rádia Wave.
Juki: Na projektu pořadů Radium jsme se jako Techno.cz podíleli také (Connect 2 Radium) a možná by tedy nebo od věci zmínit, že se vysílalo i na středních vlnách prostřednictvím Českého Rozhlasu 6.
Kotrba: Já to ještě doplním, že Radium bylo vlastně první internetové vysílání Českého rozhlasu jako takového. Tímhle začínal technologický experiment vysílání streamů v Českém rozhlase. Dříve než se spustili všechny ostatní stanice, tak se to vyzkoušelo nanečisto právě na vysílání vašich pořadů Radium.
Ladis: Další skutečně zajímavá věc je, že to bylo úplně poprvé, co na vlnách veřejnoprávního rozhlasu zazněla hudba jako například hiphop, hard core a podobně.
Juki: Nesmíš zapomenout na techno, Ladis! Každopádně, jak jsi zmiňoval ideologické počátky v šedesátých letech a reálný fakt, že se vysílání a stanice pro mladé podařila vybudovat až teď v nedávné minulosti mě svádí k logické otázce: proč tak pozdě?
Ladis: To bylo víc věcí. Ten projekt se měl spustit už někdy v polovině devadesátých let za ředitele Ježka, který ho z nějakého pro mě neznámého důvodu zastavil. Potom tu byla problematika vysílačů a prostoru, takže jsme rádi, že to dopadlo alespoň takhle.
Kotrba: Já do toho teď s dovolením vstoupím jako člen Rady Českého rozhlasu a řeknu jednu věc: od té doby, co jsem v radě, tak projekt vysílání radia pro mladé a oslovení cílové skupiny 15 – 35 bylo jedním s dlouhodobě neřešených úkolů. A to paradoxně přes snahu jak managementu, tak rady. Nicméně vždy to naráželo na dvě věci. Za prvé, že Český rozhlas v té době zřizoval regionální studia, která mu určoval zákon, ale nedal mu na ně peníze. Takže několik let byly volné finanční prostředky odčerpány do budování těchto studií a to rozvoj projektu o němž mluvíme, brzdilo. Navíc Českýho rozhlas neměl vyřešenou otázku poplatků a ani frekvence, kde by rádio mohlo vysílat, protože v té době ještě neexistoval broadbandový příjem v masovém využití.
Juki: Ladis ve stručnosti shrnul, co předcházelo vzniku radia Wave. Já se na něj obrátím ještě jednou a zeptám se na jeho vývoj. Co se dělo potom?
Ladis: Samozřejmě jsme měli měsíc zkušebního provozu před samotným spuštěním. Myslím, že po roce a půl provozu se nám podařilo ustálit se na poměrně dobré úrovni a i reakce a vzrůstající počty posluchačů to potvrzují. Co se týče koncepce stanice, tak pochopitelně tím, že tu dlouhá léta nebyla, každý si do ní promítal svoje představy. Bohužel není rozhlas ten, aby se líbil všem a podle toho také nějaké kritické hlasy zaznívají.
Juki: Na tohle konto proběhl zajímavý konflikt mezi radiem Wave a jeho přirozeným rivalem Radiem 1. Ozývaly se hlasy, že Wave Jedničku kopíruje…
Ladis: Tak to je samozřejmě nesmysl. Když se podíváš na programové schéma obou stanic, je na první pohled vidět, že jsou úplně jiné.
Juki: To je vhodná otázka pro tebe, Tome.
Tomáš: To byla uměle vyvolaná kampaň a to, že hrajeme stejně jako Radio 1 je skutečně hloupost. Samozřejmě pokud si vybíráme ze zahraniční hudby, která neoslovuje cílovou skupinu nad 40 let, tak se tu a tam asi protneme. Abych byl upřímný, tak já sleduji, co oni dělají, ale neposlouchám hudbu, kterou hrají. Myslím, že si můžu dovolit říct, že jsme časově čerstvější.
Juki: Co vlastně tedy rozhoduje o konkrétním výběru hudby na radiu Wave?
Tomáš: Vkus. Vybíráme věci v kontextu toho, co je populární a my sami to pokládáme za kvalitní. Snad to nebude znít nabubřele, ale jediným měřítkem je skutečně vkus lidí, kteří se hudbě věnují a vybírají ji. Navíc se snažíme krýt obrovský průšvih, který v českém éteru je, že ať je tu rádií sebevíc, tak všechny de facto zásadně ignorují důležitá jména, která jsou ve světě už pop-music, ale u nás je posluchačům nikdo nenabízí.
Kotrba: Já bych byl ještě tvrdší. Marketingová oddělení velkých vydavatelství určují převážnou část hudebního profilu většiny rádií…
Juki: Dobrá připomínka. Jak moc jsi vystaven nátlaku a lobby vydavatelství a do jaké míry jim podléháš?
Tomáš: Rozhodně nepodléhám, ale vystaven mu samozřejmě jsem. Každopádně jim na to, vulgárně řečeno, kašlu. A nesnaží se jenom vydavatelské firmy, ale i promotéři koncertů a vůbec všichni, kteří jsou do tohoto byznysu namočeni. Je to velice nepříjemné, nicméně výběr hudby na rádiu Wave je čistě o svobodě lidí, kteří se tím zabývají.
Juki: Jak je to s moderátory? Jsou nějakým způsobem omezováni ve formě projevu nebo je to víceméně jedno?
Kotrba: Kodex Českého rozhlasu platí pro každého.
Ladis: S jednotlivými moderátory probíhají různá cvičení či re-checky. Pracuje se s nimi. V rozhlase jsou nastaveny určité limity - pod které se nemůžeme dostat. Uznáváme však daný problém věkové skupiny a ta by nesnesla kožený projev, jako je například na Vltavě.
Kotrba: Podle mě to není kožený projev, ale projev, který je posluchač Vltavy schopen pochopit a zapamatovat si. Uvědomme si, že s věkem ubývá schopnost poslouchat rychle mluvené slovo. V tu ránu je logické, že na Waveu se mluví rychleji, odvážněji a používají se odborné a cizí termíny, které jsou pro určité oblasti hudby charakteristické. Na Vltavě se mluví stejně odborně, ale v jiné oblasti a pomaleji.
Ladis: Další věc je, že projev, který se používá na Vltavě je pro tu stanici svým způsobem také značka, která jí dává tvář. Stejně tak my bychom chtěli v určitém horizontu dohledné doby vypěstovat kulturu řeči pro Český rozhlas 4.
Kotrba: Já jen doplním, že Rada Českého rozhlasu od počátku vysílání čtyřky projev sleduje, má na to dokonce externího člověka, který je odborníkem a dělá supervizi. Je to logické, protože my jsme povinni dbát na dodržování zákona. Tudíž je logické, že se zabýváme tím, jestli tam náhodou někdo nekoktá nebo nemluví, jak mu zobák narostl. Jako riziko vnímáme umělou stylizaci českého jazyka, kterou zvolili některá komerční radia. Prostě spisovné vyjadřování ještě neznamená nutně kožený projev. Ale mluvení pražštinou, zpívání či nedodržovaní koncovek nepřichází v úvahu.
Ladis: Ve spolupráci s oddělením vzdělávání byly vypracovány instrukce pro moderátory a reportéry, podle kterých by se měli řídit.
Judita: Pracuje s námi hodně odborníků a základem je určitě přirozenost, ačkoliv se musíme držet určitých norem.
Kotrba: To je třeba věc, která musí neuvěřitelným způsobem štvát komerční rádia, protože jim nevzniká nápodoba a konkurence v podobě jiného komerčního rádia, ale vzniká postupně jiný standard mluveného slova, který bude stejně specifický jaký je ten jejich. A stejně tak ten bude součástí profilu radia Wave.
Tomáš: Je to hodně jednoznačné v žánrových pořadech. Například k hiphopové komunitě patří určitá klišé a působilo by hodně nepřirozeně, kdyby najednou po tracku, kde by mohla být spousta slov vypípána zazněl strojený projev jako od profesora muzikologie.
Ladis: Já bych se ještě vrátil k těm distribučním a vydavatelským společnostem, aby nevznikly fámy, že jsme pod nějakým permanentím tlakem gramofirem. Pochopitelně chodí hodně zajímavých nabídek, které se dají hrát a hudební redakce je i sama vyhledává. Je, ale skutečně jen na ní, co vybere a zařadí do vysílání.
Tomáš: Ten tlak existuje hlavně v tom smyslu, že oni nevědí co s námi, takže zkoušejí různé cesty. Když se před bortícím se trhem s nosiči ještě objeví rádio, které jim tvrdí, že si bude vybírat samo, tak v ten moment to je na ně už trochu moc..
Kotrba: Já uvedu jeden konkrétní příklad tlaku trošku z jiného soudku. Něčemu takovému byla vystavena redakce Britských listů. Požádali jsme organizaci, která zastupuje různé básníky o zpřístupnění na nekomerční publikování tvorby na internetu. Jejich potomci jsou dnes držiteli autorských práv. Oni nám za nějakou nekomerční úplatu vyhověli, nicméně do smlouvy si dali takovou nenápadnou větičku, že my musíme zabránit nelegálnímu šíření zveřejněných děl a za každý jednotlivý případ šíření zaplatíme pět tisíc korun pokuty. Takže když si stáhneš básničku do svého počítače, my bychom za to museli zaplatit tuto částku.
Judita: Ono to souvisí i s naším programem, kterým se lišíme od komerčních stanic a kde máš spoustu příspěvků a věcí, které jinde nemají obdoby a často jsou vzdělávacího rázu.
Juki: Když jsme narazili na peníze, z jakých zdrojů jste vlastně financováni?
Ladis: Máme vlastní rozpočet na rok dopředu. Samozřejmě je tu i nějaká výdělečná činnost, která je daná buď sponzorstvím nebo reklamou, ale ve velice omezené míře.
Juki: Můžeš nám prosím ve stručnosti popsat, jak vypadá vedení a hiearchie rádia Wave?
Ladis: Spočívá ve zhruba čtyřech lidech, což jsem já jako ředitel stanice, potom Judita, která je šéfredaktor, Tomáš jako hudební dramaturg a potom pracovník marketingu. To je asi tak to nejužší gró. Potom je tu denní editor, moderátoři, zprávaři, reportéři a další… Prostě normální pavouk.
Kotrba: Já jen doplním, kdo je nad Ladisem a to je programový ředitel, marketingový ředitel a pan generální.
Juki: Pamatuji si, že ještě v době pořadů Radium nárazově vyjížděly na různé události přenosové vozy se štábem. To je poměrně nákladná záležitost, jaká je situace dnes?
Ladis: Minulý rok jsme jezdili, letos jsme vyjeli už několikrát. Jinak máme samozřejmě v terénu svoje reportéry. Jinak, co se týče natáčení velkých živých koncertů, bylo jich řádově okolo patnácti. Pět jsme přenášeli přibližně pět, nepamatuji se přesně.
Juki: Dobrá. Český rozhlas 4 – rádio Wave se před nedávnem dostal opět do existenčních problémů. Konkrétní situaci a rozbor udělal už Štěpán Kotrba na Britských listech. Jaká je tedy situace teď?
Ladis: Kdybychom o vysílač Cukrák v této chvíli přišli, byla by to slovy generálního ředitele, poprava.
Kotrba: Tomu rozumím. Ale je na druhou stranu nutno dodat, že Český rozhlas hospodaří s prostředky koncesionářů a v momentě, kdy by měla tato stanice takto omezený dosah, tak logicky musí mít i omezené finanční zdroje. Všichni by to chápali jako ekonomický nesmysl a tím by stanice jednoduše zanikla.
Tomáš: Dostali bychom se zpět do situace, kdy je tu spousta lidí, kteří musí platit poplatky za něco, co nevyužívají. A to by určitě po letech práce a boje nebylo dobré.
FOTO: SKYBEAM