ROZHOVOR
Datum: 14.08.2002
Napsal: Aleš Bleha
Rozhovor s Green Velvet
Aleš Bleha připravil nadmíru zajímavý rozhovor s Curtisem Jonesem aka Green Velvetem, který poslední dobou trhá hitparády. V rozhovoru jsou aktuální fotky z víkendového německého festivalu SonneMondSterne, kde Green Velvet vystoupil jako trojčlený liveact, na což se můžeme těšit i na SOL...
GREEN VELVET
(aka Cajmere - Cajual, Music Man, Relief - Chicago, USA)
Ahoj, na začátek bych se tě rád zeptal co se stalo během posledních pár měsíců, od doby, kdy jsme spolu mluvili naposledy?
Vyšel mi nový singl Genedefect, nějaké hraní a tak.
Tvoje album se stalo velice úspěšným po celém světě, bylo ve většině hudebních anket v Top Ten, stejně jako singl Lalaland, ten byl třeba v Německu zvolen za nejlepší singl uplynulého roku, stejně jako v anketě našeho časopisu. Očekával jsi, když jsi tohle album dělal, že bude až takhle úspěšné, že bude mít takovou odezvu po celém světě?
Ne, určitě ne, upřímně, třeba z toho co jsi mi teď řekl jsem dost překvapený, stejně jako ze všeho, co se okolo toho alba děje, ale je to moc příjemné, když slyšíš a cítíš, že lidi oceňují to, co děláš, ale určitě jsem to nečekal, to ne.
V nemalém počtu tvých skladeb se objevuje varování před drogami, jako například ve skladbě Lalaland, tvůj apel, aby lidé při experimentování s drogami byli opatrní, kde se vzal impuls zpívat právě o tom?
Hlavní inspirace je myslím jasná, zážitky z toho, co člověk vidí, když cestuje po světě a hraje. Lidé, kteří chodí na party jsou občas velice mladí, nezkušení a neznají své hranice, přičemž je jedno, jestli se jedná o extázi, marihuanu či alkohol, protože ve všem musíš znát míru a to je to, co zejména mladým chybí. Je to zejména problém mladých, protože z nedostatku zkušeností můžou zničit sami sebe. To je ten hlavní důvod, proč takové skladby píšu.
Zůstaňme ještě u textů. V jednotlivých skladbách na Whatever rozbíráš témata, které se tě, myslím, dotýkají bezprostředně. Kupříkladu lidé, kteří berou na party drogy. Třeba La La Land je dle mého názoru o tom, jak brát drogy a jak s nimi žít. Ty sám bereš drogy?
Ne! Radši si dělám spoustu čajů. Hahaha! V La La Landu spíš víc přemýšlím o marihuaně, protože jsem ji přestal kouřit.
Ale ten text zní, jako když mluví lidé na extázi.
Ten song není o určitém stavu vědomí. Jeho charakter není něco jako "jsem jedním z těch, co chodí na party". Je to spíš o nadhledu nad tou celou věcí.
Když mluvíme od drogách, co si myslíš o nové generaci techno posluchačů, kteří berou na parties drogy ve velkém?
Nemyslím, že je nutné, aby děcka brali na party drogy a mysleli si, že takto se dá ten čas užít nejlépe. Nechci být ale nějakým soudcem, který by říkal, co je dobré a co špatné. Myslím, že někdy si jich někdo vezme na party zbytečně moc, ale na druhou stranu je chyba nahlas říkat, že drogy patří jen k technu. Jsou v hip hopu, rocku a tak dále. Drogy jsou globálním problémem.
Psychologové někdy říkají, že podmětem pro braní drog je ztráta víry a rozpadající se svět kolem nich. Co si myslíš o současném světě?
Myslím, že svět je rozdroben do spousty situací a to je možná důvod k tomu, proč lidé......nevím..............nejsem expert.
Když mluvíme o tvých textech, objevuje se v nich i nemálo filosofie, jaké jsou tvé názory na tento svět?
Na to ti těžko odpovím, sám to nevím, sám cítím, že se se světem stále snažím vyrovnat. Nemůžu ti říct, jestli je to tak nebo tak, protože se pořád snažím najít v dnešním světě pořádek a smysl, to je má filosofie, to je to, co dělám. Ale základním prizmatem uvažování, kterým nahlížím na svět, jsou zásady karmy.
Tvou hudbu provází i určitý styl. Ty sám máš nezaměnitelný image. Kde bereš všechno to oblečení a také inspiraci?
Přichází to odevšad.
Takže jdeš normálně do ulic a koupíš si, co se ti líbí?
Ne, to ne. Vidím sám sebe víc jako duchovní postavu a pro mě věci přichází. Neříkám, že já si věci vybírám, ale že věci jsou vybírány. Nevím jak a proč, ale tak to je. Jednoduše to nechávám, aby se to stalo.
Jak probíhá proces ve studiu. Přemýšlíš dopředu, nebo si jen tak sedneš do studia a uděláš track?
To se celkem liší. Někdy jdu do studia a něco udělám. Výsledek zní většinou experimentálně. Jindy zase přemýšlím nějakou dobu o textu, a když si ho poskládám dohromady, tak jdu do studia a složím k němu hudbu. Moje práce neprobíhá podle žádné šablony, prostě se vždycky nějak stane.
Odkud bereš inspiraci pro tvou hudbu?
To je kombinace spousty věcí. Poslouchám všechno. Když jsem byl dítě, tak jsem poslouchal funky. Jako teenager jsem propadl housu, new beatu a industriálu. Má hudba je tedy kombinací toho všeho.
Třeba na albu Constant Chaos je spousta industriálních tracků.
Ano, ale jsou kombinovány s technem a tak dále. Miluji industriál!
Jsi jedním z mála, kteří v posledních letech vrátili chicagský house na scénu. Co si myslíš o starých chicagských veteránech?
Velmi je respektuji, protože jim nikdy nezapomenu, co v minulosti udělali.
Z velké části mi pomohli v tom, co v současnosti dělám a navíc miluji jejich hudbu.
Kdo z nich se ti osobně nejvíc líbí?
Mám rád lidi jako Marshall Jefferson, Larry Heard a další. Nemohu říct, že se mi někdo líbí víc.
Málem jsem zapomněl na to, že kromě Green Velvet jsi znám také jako Cajmere. Jaký je rozdíl mezi těmito projekty?
Cajmere je house, zatímco Green Velvet jde víc do techna. To je asi základní rozdíl.
Kterému z nich dáváš přednost?
Miluji oba.
Slyšel, že letos bys měl jako Cajmere vydat album.
Ano, to je pravda. První singl by měl vyjít na konci března a album někdy na konci roku.
Co si myslíš o současné globální hudební komunitě? Ze všech stran je slyšet, že současná hudba spojuje lidi po celém světě.
Myslím, že v tom spočívá síla hudby, protože vyjadřuje určitou náladu, barvu a další věci...........nevím......Hahaha!
Často hraješ v Evropě. Co říkáš evropské scéně?
Myslím, že je v pohodě. Těší se velké podpoře a celkově je velmi rozmanitá, co se týče hudby.
Myslím, že tvoje muzika by se dala nazvat elektrotechnopunkindustrialhardcore, protože vlivy všech těchhle stylů v tvé tvorbě můžou lidé najít, odkud bereš inspiraci a co tě ovlivňuje?
Z počátku to byla hudba lidí, jako je David Bowie, George Clinton a podobná hudba, potom chicagský house, spousta a spousta hudby a lidí. Je toho hodně, co se snažím do své tvorby absorbovat, ale zároveň chci vytvářet něco nového, co lidi ještě neslyšeli.
Tvé vystoupení v České republice bude premiérové v naší zemi, můžeš našim čtenářům představit Green Velveta na pódiu? Na co se můžeme těšit, jak to bude vypadat?
Po pódiu se budu motat já, budu hrát na různé nástroje, další člověk - Lamb, který má na starosti basové linky, třetí se jmenuje Spaceboy a stará se o mašinky, myslím, že je to poměrně zajímavé.
Vzhledem k tomu, že jsi u nás poprvé, dočkáme se od tebe i starých pecek jako je třeba Flash? Hraješ je ještě, nebo se soustředíš především na novou produkci?
Ne, hraju i staré věci, hned z několika důvodů, jednak je lidé chtějí slyšet a já nejsem tak arogantní, abych jim nesplnil jejich přání, za druhé je to svým způsobem i výchova posluchačů, za třetí já sám je stále považuji za takové, že si za nimi můžu stát.
Co chystáš nového, na co se můžeme těšit po albu Whatever?
Někdy v prosinci se pustím do nového alba, jak bude vypadat a tak, to uvidím.
Položím ti nejspíš poslední otázku, moje nejoblíbenější skladba z tvého posledního alba je Great American Tragedy, dočkáme se ho živě?
Jo, je to dost dobře možné, ale záleží hlavně na reakcích publika.
A Dang? My name is Green, Jack Herrera, is my King?
(Smích) No, možné to je, ale opět, bude záležet na reakcích publika, a taky na tom jak lidé rozumí či nerozumí angličtině, je těžké hrát takovou skladbu lidem, kteří jí nerozumí. Ale je to jedna z mých oblíbených.
Podle mě je to jedna z nejveselejších skladeb historie taneční hudby.
Díky, díky. (smích)
Otázky: Aleš Bleha
Foto: Pop84@Rave.cz a PC@Bassline