Paul van Dyk: "Každá party v Česku byla fenomenální!"

Ahoj, Paule, jak se daří?

Mám se velmi dobře, děkuji!

Když se vrátíme zpět do časů Mayday či Love Parade, jak se ti na tu dobu vzpomíná?

To byly krásné časy, samozřejmě. Byla to součást toho, čím se elektronická hudba stala a k čemu patřila. Rád na to vzpomínám.

A vybavíš si jméno nějaké "pure rave" hymny, kterou jsi rád a často hrával?

Jednoznačně Born Slippy od Underworld. Tento track rozhodně patří mezi největší z té doby :-).

Byl jsi vyzván, abys vytvořil oficiální hymnu oslav dvacetiletého výročí pádu Berlínské zdi. Bylo pro tebe těžké přijmout takovou nabídku?

Z čistě uměleckého pohledu to nebylo tak těžké. Jsem muzikant a producent, skládání hudby je moje obživa.

A co pro tebe znamenalo složit tuto hymnu (We Are One)?

Pád zdi byl velkým momentem a tedy to pro mě byla obrovská výzva. Pro mě to nebyl jen pád zdi znovu sjednocující Berlín, ale okamžik, který předznamenal svobodu v celé Evropě. Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rusko a vlastně všechny země východního bloku se poté osvobodily, společnost získala volné ruce. A právě den pádu zdi byl okamžikem, který to všechno nastartoval. Proto je ten track v angličtině, aby byl srozumitelný všem a proto se jmenuje We Are One, protože všechny země se mohly spojit a společně změnit situaci, vytvořit lepší svět, než byl doposud.

Neplánoval jsi vytvořit také německou verzi tracku?

Ne, to ne. Jak jsem řekl, sjednocení Německa byla jen součást toho, co se tehdy stalo. Mnohem důležitější je, že hymna oslavuje dvacet let demokracie, svobody a mírových změn. Právě proto vznikla.

V jednom rozhovoru jsi prozradil, že hned poté, co se otevřela cesta do Západního Berlína, spěchal jsi poznat tamní klubovou scénu, ale nenašel jsi tam to, co jsi hledal. Co to bylo, lze to pojmenovat?

Ano, možná víte, že jsem v té době žil ve východní části Berlína a mohl jsem poslouchat rádia ze západní strany, která přenášela živé show s ranou elektronickou hudbou, která mě uchvátila. Byl jsem fascinován krásnými novými zvuky a energií z této muziky. Znamenala pro mě nádherný nový svět. A když jsem se pak po pádu zdi dostal do klubů, zjistil jsem, že se zde hraje pouze jediná z mnoha tváří této hudby. Chyběla mi celá ta šíře, kterou jsem znal z rádií a právě tento svět jsem tam hledal.

Co pro tebe nyní znamená "duch klubu"?

Elektronická hudba celkově je věcí, která úžasně spojuje a sjednocuje. Lidé z odlišných kultur i náboženství se při ní setkávají a vychutnávají společně její pozitivní a mírumilovnou energii. A já si myslím, že právě ono místo, kde se tvoří "klubová kultura", je pro to nutným základem.

Atmosféra tvého tracku "Times Of Our Lives" mi trochu připomíná písničku od Beatles "Accross The Universe". Znáš tento song?

No jasně, Beatles :-). Řeknu to takto: John Lennon a Paul McCartney jsou zřejmě dva nejlepší autoři písniček vůbec. Nemyslím si každopádně, že by Beatles byli nejlepší živě hrající skupinou, ale získali obrovskou slávu právě kvůli songům. Ten, který jsi zmínil, samozřejmě znám a mám moc rád, ale s mým trackem "Times Of Our Lives" nemá nic společného, haha :-).

Jasně, měl jsem na mysli svůj dojem z tvého tracku. Mimochodem, hraješ na kytaru?

Ano, trochu ano.

Vzpoměl jsem si totiž na tvou další skladbu s názvem "Other Side" s kytarou na začátku. Kdo je autorem myšlenky a textu tohoto nádherného a dojímavého tracku?

Muziku jsem složil celou já, stejně jako asi polovinu textu. Druhou polovinu napsal Wayne Jackson, který si v této skladbě také zazpíval. Základní verzi slov jsem napsal ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že zemřel člen mé rodiny. Byl jsem velmi, velmi smutný, což si jistě dokážete představit, pokud jste někoho ztratili. Chtěl jsem v textu vyjádřit, že na tu osobu nikdy nezapomenu. Blízký člověk je i poté, co odejde, nějakým způsobem pořád u vás. A já považuji za pozitivní věřit, že se jednou se svými blízkými, které jste milovali a pak ztratili, zase shledáte.

Other Side je skutečně silný track...

Pro mě je také hodně filozofický. Nutí k přemýšlení.

Vraťme se zpátky k Česku. Hráváš zde celkem pravidelně, ovšem do Brna vyrazíš teprve podruhé a to ještě po mnoha letech. Pamatuješ si ještě tu šílenou cestu vlakem do Brna před téměř patnácti lety?

Ah... Myslel jsem si doteď, že jsem byl v Brně už dvakrát! No vida, asi to musela být hodně dobrá akce, když jsem měl pocit, že jsem tam byl i nedávno :-). Ano, ano, teď si vybavuju, že to bylo skutečně šílené, ale super!

Poslední má otázka směřuje k českému publiku, máš pro nás nějaký speciální vzkaz?

Do Česka jezdívám hrát od roku 1994 či 95, a to velmi pravidelně. A každá akce u vás byla vždy naprosto fenomenální. Proto se nyní opravdu hodně těším, až se k vám zase vrátím a společně si užijeme perfektní party!