Ellen Allien: "Moje hudba zní jako zvuky ve filmu Vetřelec!“

Ellen, kde se právě teď nacházíš a na čem zrovna pracuješ?

Momentálně se probírám demy a balím si věci, protože se po závěrečných mejdanech tady na Ibize vracím zpátky do Berlína. Nemůžu se dočkat! Bude skvělé vrátit se zase domů a setkat se s rodinou a s přáteli, které už jsem nějaký čas neviděla. A samozřejmě už mě volá i BPitch Control (label, který Ellen založila - pozn. aut.). Co se týká nové muziky, mám rozpracované nějaké projekty, ale zatím o tom nemůžu mluvit...

Léto skončilo. Pověz nám, jak jsi ho prožila ty. Na jaké okamžiky nejradši vzpomínáš?

Hrála jsem na tolika skvělých festivalech a tady na Ibize jsem byla každé dva týdny součástí párty Circoloco v klubu DC10. Tady najdete nějaké moje mixy a videa z léta. Moc si užívám každoroční hraní na Melt! Festivalu. Vždycky vystupuju až v neděli, když už jsou ostatní pódia zavřená. Je to tak magické! Na Meltu jsem začínala hrát pro osm set lidí, ale teď je z něj obrovský festival s mnoha pódii a s každoročně úchvatným line-upem. Taky moc ráda hraju každý rok na akci BPitch Control Showcase v klubu Berghain a Panoramama Bar. Vždy tam pozvu spousty umělců a společně můžeme tuhle noc oslavovat až do hodně brzkých hodin. :) Velkým highlitem tohoto léta pak pro mě byl Kappa Festival. Šestnáct tisíc lidí, industriální místo, skvělý zvuk a ta energie. Bylo to nezapomenutelné. Vážně bomba! Dalším intenzivním zážitkem byl Think Festival v Lipsku. Byl to ten nejteplejší den v Německu, přičemž festival je u jezera. Bylo vážně šílené vedro a hasiči přijeli osvěžit tanečníky vodou. :) Ale těch zajímavých akcí bylo mnohem, mnohem více...

Máš dost "kosmický" pseudonym. Proč ses vlastně rozhodla, že budeš "Allien"?

To jméno mi dal jeden barman. Ptala jsem se ho, proč bych si měla říkat Allien a podle něho zní moje hudba jako zvuky ve filmu Vetřelec. :) No tak jo, přijala jsem to a stala jsem se Ellen Allien díky barmanovi v klubu Fishlabor, kde jsem začínala hrát. Jen pro zajímavost - tehdy to tam vedli majitelé legendárního klubu Tresor!


Jsi DJka, producentka a zpěvačka v jedné osobě. Máš vlastní nahrávací společnost a ještě navíc navrhuješ oblečení…

A řídím taky talentovou agenturu. Než jsem začala dělat trika Ellen Allien, starala jsem se o veškeré reklamní předměty u BPitch Control. Po nějaké době už mě nebavilo tisknout na hotová trika a měla jsem chuť dělat vlastní trička, ale ne ta reklamní. Najít si prostě pěkné materiály a střihy, které budou nositelné jak pro muže, tak i pro ženy.

Pověz mi trochu víc o tomhle oblečení, které navrhuješ. Kde bereš inspiraci a jaká je tvá módní filozofie?

Materiál je stejný už celé roky. Neměním ho, protože jde o velmi kvalitní látku a já ji zbožňuji. Jako bych měla na těle druhou kůži. V těch tričkách se dá i spát. Nosím je jako šaty, jako tričko k legínám, ke kraťasům nebo ke kožené sukni. Potisky jsou o mých životních příbězích nebo o prvcích, které jsou pro mě důležité. Vždycky je za nimi nějaký příběh nebo pocit, který v ten okamžik mám. Hudba a móda jsou mým životním stylem. Chci je sdílet s lidmi a oni to chtějí sdílet se mnou...

Kolem hudby se motáš už od dětství. Existuje v tvé kariéře okamžik, který považuješ za ten zlomový?

Řekla bych, že každý den je pro mě něčím výjimečný. Pořád se něco děje. Hodně zajímavá je práce v BPitch Control. Dostanu se tam k zajímavé muzice a baví mě pracovat s tolika různorodými osobnostmi... Myslím, že zásadní změna nastala, když jsem v roce 2001 vydala první album. Začali mě poznávat lidi po celém světě a začala jsem hrát i v jiných zemích. Média se mě hodně ptala na Berlín a já jsem si říkala: "Aha, Berlín teď zažívá svůj okamžik slávy."

Proč jsi založila vlastní label BPitch Control místo toho, abys začala vydávat u nějaké již existující značky?

Žádný takový neexistoval. Tresor Records byl o tvrdším technu a MFS Records na mě zas moc "nóbl". Otevřela jsem tuhle novou cestu, protože neexistoval label, kam by moje hudba zapadla.

Jak si vybíráš nové umělce pro svoje vydavatelství?

Jejich hudba se mě musí dotknout. Musí se mi dostat až pod kůži. Umělec by měl mít mimořádnou a silnou osobnost. Moc ráda pracuju s takovým typem lidí. Hudba je pak většinou velmi intenzivní...

V roce 2006 jsi vydala ve spolupráci s Apparatem album "Orchestra Of Bubbles", které je samozřejmě o dost jiné, než tvoje předchozí práce, jelikož máte oba svůj osobitý styl. Odkud přišel nápad natočit společnou desku a jak probíhala vaše spolupráce?

Apparat je jeden z mých nejlepších přátel a měli jsme chuť spolu něco udělat. Byla zima a my se dívali z velkých oken na tu spoustu sněhu. Sněžilo každý den. Když jsme po dvaceti minutách chůze sněhem přišli domů, tvořili jsme hudbu. Celkově vzato jsme si produkci moc užili.

Pod "techno ulitou“ je tvoje muzika sem tam celkem popová. Odkud to vychází? Jakou hudbu jsi poslouchala před tím, než se z tebe stala electro DJka a co si, kromě elektroniky, ráda pouštíš dnes?

Poslouchám hodně černé hudby a hip-hopu a před mnoha lety mi dal někdo z rodiny spousty singlů. Měl v barech hodně jukeboxů, a když se desky poškrábaly, nebo když je měnil, dostala jsem je já. Jako dítě jsem poslouchala hudbu své starší sestry. Věci jako Nina Hagen Band, jenže jsem nerozuměla textům. Překládala jsem si je tedy do svého dětského světa. Když jsem o mnoho let později textům porozuměla, byla jsem dost překvapená. Když jsem poprvé slyšela "Das Model" od Kraftwerk, bylo to pro mě něco naprosto nového a hodně mě to ovlivnilo. Ten nádherný čistý minimalistický zvuk a skvělý text! Později mě dost ovlivnila i Björk, Warp, Tresor, Underground Resistance, Detroit a Neue Deutsche Welle...

Tvoje poslední album "LISm" opouští obvyklou podobu předchozích desek a pouští se do poměrně experimentálních zvuků, povětšinou téměř bez beatu. Připadá mi také mnohem temnější a náladovější, než tvé dřívější práce. Co tě k tomu vedlo?

Natočit soundtrack bylo vždycky mým snem. Jen pro vlastní potěšení. Měla jsem štěstí a jednoho dne se mě zeptal Alex Roccoli, jestli bych nechtěla udělat soundtrack k jeho představení Drama per Musica. Souhlasila jsem a pracovala jsem na něm s Thomasem Müllerem. Nakonec jsem však odehrála jen jediné představení Drama per Musica v Pompidou Centre v Paříži v roce 2011. Jednoduše jsem s nimi nemohla na turné, protože už jsem měla podepsané další bookingy. Rok a půl jsem tu věc nechala ležet na disku, a když jsem se vrátila z Ibizy, měla jsem chuť dělat hudbu. Nejdřív jsem přemýšlela nad konceptem písní a tracků, ale necítila jsem se na psaní nových věcí. Koukla jsem se na disk a vyfiltrovala jsem si všechny části, které se mi líbily. S tímhle základem jsem začala pracovat na albu "LISm" s Brunem Pronsato. Nahrála jsem zcela nové texty a všechno jsem přepracovala. Bylo to úžasné a neotřelé dělat album takovým způsobem. Jen přirozené změny a přechody mezi různými prvky. Bylo skvělé všechno to spojit v jeden celek a v mých uších zní výsledek prostě fantasticky... :)

Jaká je tvá oblíbená část dne a tvé oblíbené roční období?

Jsem šťastná, když se vzbudím a jsem šťastná, že jsem tady, na Zemi. Cítím, že Země a Měsíc jsou naší součástí. Moje nejoblíbenější období je léto, protože mi dodává spoustu energie. V zimě dělám často novou muziku. Je to moje hlubší a kreativní období, kdy znovu nacházím sama sebe...

Mockrát ti děkuju, že sis udělala čas, a těším se na tvůj set v Roxy!

Ptala se julisak v září 2013.

foto: Sara Montali, archiv

Ellen Allien, německá DJane, producentka a majitelka labelu BPitch Control, se představí tento pátek 4. října v klubu Roxy na dalším dílu párty Flow!