Dalin Vajčner: "Dočteš se o sobě různý nesmysly…“

Jméno třiadvacetiletého brněnského promotéra Dalibora Vajčnera působí v posledních několika měsících jako neuvěřitelně silný magnet. Figuruje totiž v několika aktuálních kauzách a mnoho lidí pro něj nemá jiného slova než-li lump, podvodník či zloděj. Je to ale skutečně tak nebo jen tradiční součást tvrdého konkurenčního boje? Kdo sledoval vývoj situace s nepotvrzenými jmény na akci Kingdom jíž je Dalin organizátorem, mohl si subjektivní úsudek udělat sám. Ve stejném duchu se nese i tento rozhovor - čtenář by proto měl pochopit, že celá problematika je mnohem složitější než se na první pohled zdá. Doufáme, že další ze série našich pravidelných hardtalk interview přinese alespoň zlomek světla do temných vod brněnské taneční scény. Osobám v rozhovoru uvedeným samozřejmě nabízíme prostor k reakci či obhajobě.

Rozhovor se klasicky skládá ze tří základních částí. V první mluvíme o Dalinově rodinném a kulturním zázemí, v druhé narážíme na obecná témata spjatá s boji o návštěvníky parties a třetí cílí přímo na problémy s avizovanými umělci na prosincový Kingdom.

Souhrnně se bude tématu věnovat také příští číslo časopisu XMAG, který kromě obsáhlého článku přinese exklusivní rozhovor s bookerkou Kingdomu, Hankou Šaškovou.

OK Daline, pustíme se teda do toho. Aby čtenáři měli představu s kým vlastně rozhovor čtou a pochopili i souvislosti širšího charakteru, mívám ve zvyku ptát se pěkně od kořene. Jaké jsi byl dítě?

No. Byl jsem takové to dítě v partě, které v ní ale vlastně jakoby vůbec nebylo. Když to vezmu úplně od dětství, nebyl jsem ten, na kterého se čekalo jestli půjde ven, pokud mě chápeš. Je to tak až dodnes, nerozumím si s lidmi ani ve společné kanceláři. Mám to tak odmalička. Když se šlo někam, kam já nechtěl, raději jsem vůbec nešel. Jsem narozený ve znamení lva a ti jsou od povahy takoví panovační.

To je zajímavé. Jen pro upřesnění, kolik je ti let a co jsi vystudoval?

Je mi dvacet tři let a studoval jsem integrovanou střední školu v oboru podnikatel-manažer. Víš, to byly takové ty ročníky, že když jsi nevěděl co dělat, šel jsi tam. Prostě si neuměl nahazovat maltu ani pracovat s kladivem a tam tě bez problémů vzali (smích). Já se upřímně v té době moc neučil, protože jsem jezdil na skateu a měl úplně jiné zájmy. Tehdy mě ani nenapadlo co budu dělat dnes. Ale ačkoliv jsem vlastně pořád chodil za školu, v jádru mě předměty tam moc bavily. Teda alespoň ty, co nebyly na základní škole. Poté jsem přešel na dálkovou vejšku, kde jsem získal - ačkoliv se divím - bakalářský titul ekonomie.

Říkáš, že jsi jezdil hodně na skateboardu, to byl v té době tvůj hlavní zájem a koníček?

Jasně, od dvanácti jsem jezdil na skateu. Právě že já jsem byl zvyklý být v úplně jiné společnosti. To byla banda lidí, která s tím začínala a měla to hlavně o punku. Dnes se to váže spíše k hip hopu a podobně.

Jasný. Zkus nám ještě v úvodu popsat, co v současné době vlastně děláš…

No, já ani vlastně nevím. Někdo mě má spojeného s funkcí PR managera. A čím se živím?
Zdroje mých příjmů jsou poměrně různé. Vždy jako spojka něčeho jiného, nebo promotion, shánění sponzorů či organizace…Všechny tyhle aktivity se prolínají do sebe.

Řekneš nám něco ke své rodině, Daline? Máš nějaké sourozence? Co tvoje rodinné zázemí?

Mám jednoho bratra. Jinak můj otec je bývalý hokejista a matka kadeřnice. Nic zásadního. Ale třeba za komunistů mohl hodně cestovat. Později přišla revoluce a matka  začala podnikat  ve stejném oboru akorát ve větších rozměrech. Bylo období, kdy měla dokonce několik salonů. A táta později začal se stavební firmou a já si myslím, že to mám víceméně po něm. Stejně jako já se rozrostl, takže dnes má stavební a obchodní společnost. Celkem se změnil a postupně vyvíjel. Hodně se mu v tomhle podobám. Jinak faktem je, že v dětství jsem musel být velký sportovec, hrát hokej, fotbal a tak. Asi si to umíš představit.

Zmiňoval jsi svůj vztah k punkové hudbě. Vzhledem k tomu, co dneska děláš mi to přijde dost zvláštní…

K hudbě jsem vlastně přišel až přes tu bandu, se kterou jsem jezdil na prkně. Začalo to skupinami jako Green Day, kteří v té době nějak začínali a podobně. To byly takový ty známý neo-punkový kapely. K taneční hudbě jsem se dostal nepřímo přes závody, kde býval hudební doprovod v podání například DJe Trávy. A právě díky tomu jsem začínal mít nějaký ten rozhled. Šlo to od punku, který jsem měl fakt hrozně rád, přes hip hop za nímž jsem taky hrozně moc stál…

Hele, když mluvíš o hip hopu a Brně… Tam ho někdo v té době aktivně poslouchal? :) Nebo spíš jinak, byl tak populární jako v Praze?

Ne. Tam to bylo spíš o skupinkách. Prostě lidi a scházet se na české. Teď tam bylo hodně nácků, takže skateři nosili obušky a chodili je mlátit a tak. V létě se jezdilo na skateu a oni mlátili nás. Bylo to obecně spíš o životním stylu, než o hudbě jako takové.

Kdy boom velkých tanečních akcí podle tebe začal a jak ses teda k taneční hudbě dostal, když jsi byl  hip hoper?

Vlastně přes kluky systémáky. Seznámil jsem se s lidmi co se snažili vytvářet vlastní sound systém a akce v Brně a okolí. Jestli mi rozumíš, tak já jsem tuhle myšlenku chápal. Nejsem zlatokop, který to dělá pro peníze nebo tak. Byl jsem se skupinou, která si lepila repráky a zároveň jsem už znal člověka, který dělal Apokalypsu. A přišlo mi to jako dva naprosto neslučitelné světy.

Dobrá, přesuňme se teď pomalu k aktuálním tématům, které mě zajímají a proč tu vlastně dnes spolu sedíme. Kdo v té době dělal Apokalypsu a přes jaké lidi ses k ní dostal?

Starej dobrej Pavel Hartman. Protože jsem měl  úplně jiné zájmy a do školy vlastně vůbec nechodil, potřeboval jsem se časem rychle a dobře doučit účetnictví. A právě člověk, který u systému byl také a navíc se živil děláním grafiky mi doporučil týpka, který ho bezprostředně uměl. A to byl právě Pavel Hartman, který byl mimo jiné učitelem účetnictví. Chápeš to?
Všechno to začalo na tom. Jsme celkem podobní lidé a začali jsme spolu dokonce i hulit. Jen si to představ, jdeš na první hodinu s prosíkem za chlapíkem, od kterého nevíš co máš čekat a skončíš hned totálně zmaštěnej. Asi je ti jasný, jakým směrem se to bude celé ubírat (smích).
Někdy u třetí hodiny mi řekl, že potřebuje jet lepit plakáty na Apokalypsu, ale že máme to doučování a já pojedu s ním. A on mi prý bude říkat účetní případy v autě a já mu je budu opakovat z paměti. A když mu je budu povídat z paměti, tak prostě nepotřebuji žádnou osnovu a budu nejlepší. No a tak jsem začal lepit plakáty na Apokalypsu. Potom dorazil Radek Geringher (DJ Jerry pozn. red), že je to špatný, neboť musí zaplatit pokutu tisíc korun za výlep, protože ho chytli policajti…

To je jak z filmu hele. Jerryho si před tím znal?

Vůbec ne, já jsem žil v úplně jiném světě. Zajímalo mě Lego, NSK …. Mě nezajímali DJové, ale ta uskupení a myšlenka…

No a jak se teda vaše spolupráce vyvíjela dál?

Ta spolupráce vzešla z toho, že já se postarám o to, že v Brně bude vidět výlepová kampaň. A já jsem si za to po Apokalypse mohl udělat afterparty. Říkal jsem si, že tam přijde tak tři sta lidí a že je to úplně v pohodě. No. Mezitím se ale děly takové věci, že já jim nabídl třeba nápad udělat bilboard. No a div se hele, mě to začalo bavit stejně jako ty systémy před tím. Měl jsem na tu akci nějaké peníze a sedmdesát procent  z nich jsem měl už investovaných pro její dobro. No a pak tři sta lidí vůbec nepřišlo a já prodělal. Vadilo mi to, ale dělal jsem to víceméně dobrovolně. Byla to spíš záliba. A takhle to bylo se vším. Pak říkal Jerry: "Jakého DJe mi  na tu Apokalypsu vůbec přivezeme?" A já se zapojil…  Zhruba od devátého dílu Apokalypsy funguji jako dodnes.

Hele Daline, zkus mi popsat jaká je tvoje reflexe vzájemných vztahů mezi lidmi, kteří se na téhle akci podílejí a ostatními lidmi na taneční scéně v Brně?

Apokalypsa byla lidem dlouhou dobu trnem v oku. Nikdo přesně nevěděl proč, ale šlo to ze strany Gaba, Nikoly a podobných. Já neříkám, že…. Hele, jak je to teď s Kingdomem, všichni ho strašně nenávidí, ale až bude čtvrtý díl a ty děcka si udělají večírek….(smích) Chápeš, jo? S Apokalypsou to bylo totéž. Dneska je to ještě horší, ale situace stejná.

Jo. Takže. Myslím, že si to ještě jednou zopakujeme… Daline?

No takže první věc je, že tu akci dělal Jerry. Typický problém číslo jedna. Jerry byl prostě "diskotékový DJ a zaměstnanec Boby centra". Nikam nejezdil, měl stálý plat a tak. A samozřejmě v té době začalo v Brně tvrdé techno a Jerryho prostě neměli rádi, protože hrál občas  diskotéku. Chápu, že si tam toto označení budoval, protože když před tebou stojí nějakých tři sta vymaštěných mozků, tak jim toho Michala Davida samozřejmě rád zahraješ,  aby se bavili. Ale to jedno. V jádru má jako DJ velký respekt, já si pamatuji doby, kdy Lucie Kvasnicová (DJ Lucca pozn. red) chodila do Remixu a prosila ho s Pavlem Tesařem ať ji ukáže mix. A dnes je úplně navrcholu. On prostě…nevím.

Když o něm takhle mluvíš, díky žes mi připomněl velmi starou kauzu Jerryho biografie, která byla jako jedna lež za druhou publikována na jeho webových stránkách. A vidíš, zrovna tys byl jejím autorem, pokud se nepletu. Co k tomu teď řekneš?

Víš o co tam šlo? Já ti řeknu o co tam šlo. On potřeboval něco udělat, protože byl málo známý a opravdu to tak cítil. Ne, že by byl nějaký génius, to ne, já ti na něj klidně řeknu sto padesát ošklivých věcí. Určitě si nemyslím, že by byl nějaký bůh, ale znám ho strašně dobře a on s tím potřeboval něco provést. No a já jsem byl zrovna u něj a on mi povídal co by v té biografii mělo být. Bohužel jsem ho neznal tak dobře, abych rozpoznal co mi říká. Respektive, jak co cítí, než jaký je objektivní názor. A ty se ho zeptáš: "Určitě?" A on na to odpoví: "Jo, jasně, fakt to tak bylo! Nějakej Kaiser a Pietro mi nosili dema a já jim říkám, neotravujte mě s tím!  A dneska dělají mistry světa." Jednoduše jsem mu začal věřit.

Jaký je teda důvod, proč si napsal takovouhle biografii?

Napsal jsem jí tak, jak jsem jí slyšel. Dnes bych to v žádném případě neudělal. Neměl jsem v ruce podklady. Jediný kdo o sobě mluvil dobře, byl on, rozumíš? Neměl jsem s čím porovnávat a udělat si čistý obrázek.

A nenapadlo tě trošku zapracovat a poptat se ostatních lidí ze scény, jak to teda doopravdy bylo?

Já jsem se ani nemusel ptát! Mně to bylo úplně jasné, co mi řeknou. Jerry je ten úplně nejzlejší a nejhorší přece… Jinak teda před každou Apokalypsou jsou všichni strašní kamarádi, víš? Já to říkám jen tak, to je život, ale je to tak, jak to vnímám. Upřímně, nebral jsem to moc vážně. Prostě chtěl něco sepsat a já to udělal.

Nevadí vám, ale že se takhle Jerry vyprofiloval jako neuvěřitelný lhář a jeho renomé to dost uškodilo?

Hele, tak na tohle všechno reagoval Aleš Bleha rubrikou elektrické křeslo v BE. Udělali rozhovor, který je podle mě podvod. Byl to telefonický rozhovor s Jerrym tak, že mu zavolal starej dobrej Pavel Čejka a Jerry s ním mluvil jako s kámošem. Když mi zavoláš a já tě nebudu znát, tak budu opatrný. Ale oni se znali a bylo to hodně o prdeli, rozumíš? Kdyby zavolal jakýkoliv cizí novinář, tak řekneme,  že se o tom nebudeme bavit. Ale nikdo nevěděl, že je to do média… My jsme se teda potom začali kamarádit a oni si s Jerrym výborně o hudbě pokecali a v hodně názorech se shodují

Fajn. Vrátím se ještě k těm vztahům v Brně. Operuje tam mimo vás i několik dalších promotérů. Sám jsi zmiňoval Nikolu a Gaba…

Tam je nálada taková, kterou já jako člověk nikdy nebudu tolerovat pokud za to nebude stát. Já ti to srovnám s něčím jiným…

Tak nesrovnávej a popiš mi realitu, ne?

Tak já ti teda popíšu realitu. Je to taková místní hra. A je to hra, kterou já fakt nedávám a totiž, že se opravdu poplácáváš po rameni a to doslova. To není v žádných uvozovkách. To je doslova: "Ježiši marjá, Daline, dáš si panáka, to je paráda, bomba…" Ale sms několik minut před tím od člověka, který s ním má co do činění…třeba zjistím, že… teď třeba řeknu blbost…

Blbosti neříkej, mluv pouze o konkrétních věcech, pak si to třeba někdo hodně špatně  vyloží. Takže?

Aha. Ty chceš fakt reálný věci. Jasně. Takže třeba standardní věc. Dočteš se o sobě v devatenáct dvacet od zmíněného pana Sochatziho to, že seš nějakej pseudo-promotér a blb a Hitler taneční scény a různý takový nesmysly na fóru. A několik minut na to tě už stejný člověk objímá a ptá se tě na psychický stav a jak se máš, stěžuje si a tak. A tahle hra trvá celý večer. Jsem člověk, který umí měnit názor na lidi, když mě něčím přesvědčí. Ale pokud se jedná o obchodní záležitosti tak necítím důvod proč ho zdravit. Takže takovéhle jsou tam vztahy. Je to dost propletené i jinak, protože Gabova přítelkyně je Nikolova sestra a tak… To, ale vůbec neberu za zlé, takhle to prostě funguje. Bylo mezi nima teda dost rozporů, ale stejně to funguje. Víš co ale vůbec neuznávám? Třeba to, že by si dělal akci a já bych se tě snažil za každou cenu zničit a tu party zkazit, protože mám strach o sebe. Chybí tam gentlemanství, ale tam se dějí takové věci….Další dobré přirovnání situace je, když ti G-production přelepuje plakáty přelepkami "podvod" apod. To je taky úsměvné. Sám jsem včera potkal člověka ve Zlíně (pořadatel rockových akcí Katapult), který mě upozornil, že lepiči Orion Hallu lepí tyto přelepky, no řekni, není to už pod úroveň?

Vzhledem k okolnostem, na které ještě narazíme to je i trochu pochopitelné. Nicméně já nejsem soudce, ale novinář. Jinak, to je také dobré téma, konkurenční boj v Brně… Mluv prosím trochu konkrétněji, jak z tvého pohledu probíhá?

Začíná to na standardních fámách, že nějaký DJ nepřijede… A čím je to větší akce, tím je to více vidět. Oni by si to mezi sebou neřekli, ale já to klidně povím. Vedu kampaně proti nim. Opravdu ano. Když ti řeknu nějaký konkrétní příklad: třináctého šestý je Citadela a dvacátého pátého šestý je Apokalypsa. Kampaň směřuji tak jako by naše akce byla třináctého šestý – ve stejný termín konkurenční akce. Začíná to u blbého lepení plakátů, tedy u out-doorové kampaně, která je u nás stále největší. Není, prostě není možné se domluvit na tom, kde budou. Je to blbost, ale asi takhle funguje princip celého dění: máš pět plakátů vedle sebe.  My říkáme: "Prosím tě, nalep si tam tři, nech nám tam ty naše, ať hned nemusím jezdit to přelepovat. Stejně všichni vědí, že budou obě akce." Ať se lidi sami rozhodnou. A to prostě nefunguje. A víš jak to vypadá v reálu? Za námi jezdí konkurenční lepič třeba deset kilometrů a přelepuje plakáty, který jsou ještě mokrý. A ve městě to musíš mít už hodně zmáklý, aby jste se nepotkali v nějakém bodě. Třeba Pavel Tesař. Lepíme plakáty  v Břeclavi a voláme mu: "Ahoj Pavle, co děláš?" A on: "Ále, jsem tady s jednou holkou a ležíme na trávě." A stojíš a koukáš jak ti přelepuje ve stejném městě plakáty a má v ruce telefon. Na druhou stranu mě to fakt baví. Je to furt takovej streetek:) A takhle je to se vším. Záměrně se říkají špatné informace. No, ale aby někdo volal do bookingovek a pošpiňoval tě, že někomu dlužíš, to je prostě moc…

Ehm, brzdi - ty jistě nikomu nedlužíš, viď?

Já nikomu nedlužím a nikdy v životě jsem nikomu nic nedlužil. Na tom si fakt zakládám. Neříkám, že jsem svatoušek, ale v tomhle mám jasno.

No, budiž. Myslím, že je na čase pustit se do kauzy nejžhavější a jednoznačně nejzajímavější. Blíží se druhý díl akce Kingdom v níž se zrcadlí mnoho nejasností a dokonce i evidentních podvodů. Ty jsi jejím organizátorem a výjimečně tě k ní nechám říct prvních několik vět…

Tak Kingdom. To je akce, která mi udělala hodně problémů. Byl bych blb, kdybych ho prohlásil za nějaký nešťastný krok. Jsem do něj moc zamotaný. Prostě prorážíš novou party, takže jsi od začátku ty ten hajzl. Objevuje se něco dalšího a všichni dělají "bojim, bojim." To chápu, ale ta party tady prostě bude. A když ne, tak prostě ne, stát se může všechno. No. A všechny ty tlaky jsou tu znova. Apokalypsa se už dostala do nějakého stadia, kdy můžeš říct "ty seš tady ten novej." 

Když budu citovat naše čtenáře na diskusní fórech, objevuje se tam mnoho podobných názorů. Prý jste lháři, podvodníci a šméčkujete lidi. Moje první otázka tedy zní: jak komunikuješ s novináři a médii ohledně party Kingdom?

Podívej. Podvodníci jako takový… To je přesně to o čem mluvím. Děláme novou akci a tyhle věci vypouští lidi…

Dobrá. Začneme pěkně od začátku. Propagovali jste na webu, že dorazí Afrika Islaam a Westbam. Pokud vím s Afrikou smlouva podepsaná byla, ale s Westbamem nikoliv…

Tak za prvé. Od začátku jsem věděl, že tam tyhle dva chci mít. To je furt to čecháčství. Aleš Bleha má k těmhle lidem nejblíže, protože je tu bookoval úplně první. Od něj jsem se dověděl, že hrát vůbec nebudou, protože Westbam je do prosince v nemocnici. A pokud ano, tak poprvé u něj na akci. Dával jasně najevo, že je booker a zároveň pořadatel jiných akcí. Což je problém, booker by měl být v tomhle směru nestranný. Předal jsem to teda Hance Šaškové, která mi řekla, že to jde bez problémů, úsměvné. Smlouva s Islaamem se podepsala a s Westbamem jsme byli těsně před podpisem s tím, že můžeme začít propagovat. Takhle to celé bylo. No. Když Aleš zjistil, kam až jsme dospěli, protože byl Afrika Islaam zveřejněn a do toho zdůrazňuji, že Westbam zveřejněn nebyl, tak…

Westbam v každém případě v první tiskovce na Rave.cz byl.

Ne, nebyl. To se celé odehrálo ještě dříve, než jsme ho stihli začít propagovat.

Ale no tak…

Naprosto vážně. Bohužel s Velvetem to bylo…

K tomu se dostaneme. Ten Islaam a Westbam prosím…

Neuveřejnil se. Bylo tam jen napsáno Německo a nějakým vizuálním projevem nastíněno, kdo to jakože bude. V tu ránu se ozval Aleš Bleha: "Kolik dostanu za to, že tady jsou?"
Říkám to úplně přesně: "Nedostaneš nic, protože je bookuje Hanka a nemáš je exklusivně, protože jinak bych podepsanou smlouvu vůbec neměl." Nebylo to úplně nefér, ale bylo to v ten pověstný pátek, kdy probíhaly čtyři velké akce a Jirka Pokorný je měl na Electric Kingdom. Bavili jsme se spolu, já to chápal, ale snažil jsem se domluvit. Stejně se ale stalo co se stalo, že Pokorný se zasadil o to, aby byla naše smlouva vypovězena. Beru to jako fakt a součást konkurenčního boje. Na druhou stranu kdybychom se domluvili, mohlo být méně problémů.

Dobrá, tohle jako vysvětlení stačí. Čtenář si úsudek udělá sám. Tak a co ten pověstný Green Velvet? Tady se vyvinula obrovská kauza, která se táhne dodnes a ještě nějaký ten pátek bude. O co tedy na začátku jeho bookování šlo?

Tam vzniknul jeden opravdu velmi zásadní problém. V té době se to začalo celé řešit. On odcházel z jednoho bookingu do druhého a celé to bylo o tom, že nám jeho manažer řekl, že přijede. Prý máme být v klidu, že ho prý teď nemůžou sehnat. Sháněli ho čtrnáct dní a slíbili nám potvrzení druhý den, že prý máme sehnat letenky ať ví, jak poletí. No, ale to potvrzení trvalo dalších čtrnáct dní a teď si vem, že máš všechno naplánované. Hrozně se ti krátí čas na reklamu a ty prostě musíš s něčím vyjít! No, sehnala se letenka Velvetovi s tím, že druhý den neměl mít žádné hraní. Pak nám řekli, že druhý den poletí do Ruska. Že se teda koupí letenka do Moskvy a všechno klapne. Jenže. Jejich agentura se podílela na nějakém festivalu v Argentině a přišla informace, že nakonec bude tam. A říkám to znovu a opravdu to tak bylo. Čekal jsem a za týden jsme měli jít do tisku. A teď vidíš, že Orion už zveřejnil jména. Jen se do toho zkus trochu vžít, já vím, i když je to samozřejmě neomluvitelné. Prý tedy ať se připraví nová letenka. To bylo v pohodě díky časovému posunu. I přesto, že letenka stála stejně jako jeho honorář.

To jistě. Neomluvitelné to určitě je, ale ty jsi několikrát deklaroval, že nikdy nepouštíš ven PR o lidech, se kterými není podepsaná smlouva. Tohle prostě nemůžeš a je to normální podvod, nezlob se na mě.

Já to řeknu jinak. Je před Citadelou a ty víš, že tam už potřebuješ tiskovinu. Volám teda znovu… Tak co? Zrušíme ho, já už potřebuji začít. Nejraději bych to zrušil, ale oni říkali, že je to v pohodě. Další týden říkali, že určitě přijede. Hanka Šašková mi neřekla, že můžu tisknout, ale taková byla situace. Prý je všechno OK. No, tak jsem vytiskl plakáty a to je asi celý kámen úrazu. Navíc, jeho agentura o tom věděla. Nemůžeš tisknout bez jejich svolení, protože používáš značku. Věděli co se děje. Kdyby ne, je to tak velká agentura, která zastupuje třeba i Duran Duran, že tě dá k soudu o půl miliónu euro a ty vůbec nic neuděláš.
To se ale nestalo a nestane, protože v tom vidí svůj díl odpovědnosti. Jednoduše, když řešíš booking DJe měsíc a týden… Máš peníze, máš podklady a spolupracujete na několika dalších věcech, tak tomu prostě věříš. Týden na to volá Hanka, že zrušil hraní v pátek v Moskvě, protože jeho kámoš má den před tím narozeniny. A teď už víš, co je to za člověka. Prostě jsme se dostali do průseru. Já jsem jednoduše věřil v to, že to dopadne dobře, už jen proto, že se to tak dlouho protahuje. Beru to jako chybu, ano, stalo se a neberu to jako svůj klad, ale trošku pochopit by se to mělo. Už jen kvůli ostatním věcem, za které nesu odpovědnost. Já ti řeknu ještě něco jiného. Myslím si, že kdyby se do toho takhle všichni nesrali, tak by to dopadlo dobře. Tady, se ale každý snaží posílat falešné informace a škodit. A to se týká skoro všech. Mohu ale slíbit, že Green Velvet do Čech dorazí a to na námi pořádané akce, buď Apokalypsa nebo Kingdom.

Dobrá. Je to tvůj názor. Zkusíme teď trochu odbočit k jiným tématům. Určitě sleduješ diskusní fórum na Rave.cz a víš jaká je situace. To, že měníš své názory na věc z týdne na týden je jiná věc, ale pověz mi svůj pohled na to, co tam teď probíhá…

Mně se to tak strašně zhnusilo, že pro to ani nemám slova. Tam něco řekneš a někdo se toho okamžitě chytí. A víš, co se mi na tom nejvíce nelíbí? Přesně to, o čem jsme tu už před chvílí mluvili. Tam se totiž přispívá deset stejných zaujatých lidí. A u každé přezdívky ti odůvodním proč píše to, co píše. Já prostě nemám na to se hádat, když vím jaká bude reakce. Občas si to přečte někdo nový a udělá si o tom špatný obrázek.

Na to co jsem zmínil dost naráží Slamitch z Raveu. Jeden den píšeš něco a druhý den přesný opak. To sám dost dobře nechápu…

Ne. Tak to nebylo. Ti lidé do toho vůbec nevidí a já jsem musel hodně kličkovat. A dodnes musím kličkovat. Musím všechno psát tak, aby to bylo omluvitelné něčím. A tak to prostě je.

A co kdyby ses naučil psát jenom fakta? To je taky způsob ne?

Nemůžeš psát fakta. Tam, teda alespoň co se týče tohoto, nemůžeš psát fakta. Tam totiž dokonce, a to chybí internetu obecně, nepochopíš člověka, kterého neznáš. Já se k danému problému můžu postavit tak, že jim to vysvětlím po svém, protože to po svém cítím. Já se můžu snažit osvětlit situaci a napsat každému příběh zvlášť. Je to prostě v lidech. Stejné je to u Apokalypsy a lidí, kteří na ní házejí hnůj.

No, když jsem na ní byl naposledy, byly tam velké a dost nebezpečné tlačenice a mnoho jiných zásadních nedostatků…

Jo, to se stalo jednou a tam jsem udělal nějaké chyby. Jednou jsem někomu, myslím klukům z Futurebeatu a z Depa snad nedal akreditace, protože jsem držel dveře u kterých výplň stála dvě stě padesát tisíc. Praskala a takových tam bylo pět. Prostě jsem neustával nějaké věci. Když takhle zády držíš milion a najednou se ti může vysypat, tak ti prostě puknou nervy, když ti do minuty někdo pětkrát volá, protože tam chce dostat svojí k*ndu. Takže takovéhle chyby. No jinak ten problém byl fakt jen jednou v době, kdy nikdo neměl zkušenost s takhle vyprodanou Boby. To měla být ta poslední v tom prostoru. A když někdo tvrdí, že Boby přerváváš, tak je hrozně důležité uvědomit si jednu věc. Boby začala na částce, která dnes skončila na čtyři a půl násobku. A ty máš tři sta dvacet devět korun vstupné po celou tu dobu. Takže my jsme to navýšili jen o padesát korun. A já chci vidět někoho, kdo do toho dá svoje peníze, čas a cit a bude stát u vchodu a nepustí lidi jen proto, aby se necítili hůř.

No, pokud vím, tak každý prostor je ze zákona dimenzovaný pro určitý počet lidí, který tam maximálně můžeš pustit, ne? Pak už je to docela hustý hazard.

To samozřejmě. Já chci jen vysvětlit, že na Daveu Clarkovi jsme přestali pouštět už v půl desátý. Chodili lidi a dávali nám pět tisíc za jeden lístek - a stejně dovnitř nešli. A pak ti nějaký čůr*k tvrdí, že si chceš jen namastit kapsu. A teď jsou lidi, kteří jedou z Bratislavy, Ostravy a nasraní a už ti nepřijedou. Tím je prostě ztratíš.

Dobrá. Jdeme do finále. Na závěr klasicky jen několik obecných témat. Co si myslíš o práci novinářů na taneční scéně?

Tak třeba když jsem klukům z Futurebeatu neudělil akreditace, protože jsem držel dveře, napsali o mě článek, jaký jsem zloduch a já nevím co ještě. Je rozdíl, když píše článek člověk, se kterým na party jsi a znáš ho, než když s ním nejsi, popřípadě si ho nevšímáš, nebo ho nepustíš dovnitř. Vezmeš-li si novináře do auta na cestu pro licence k CD, tak napíše reportáž, že jsem si byl jistý, že jsem tam byl. Prostě dobrý. Ale když si přečtu od stejného člověka report z party, tak je to něco naprosto nepochopitelné. A co se mi na tom všem nezdá je, že píše o něčem, co vlastně sám ani pořádně nezná. To je největší problém.

Máš nějakou vlastní perspektivu co se týče budoucnosti akcí v Brně, hudby i sebe jako promotéra? Já například klasické techno už vůbec neposlouchám a spíš jsem přeladil na pohodový minimal…

Ale to je dobře, to je vývoj, tak to má být. Kdyby jsi měl léta chodit na nějaký techno výplach a poslouchal ho v autě i doma, tak ses nikam nedostal. To beru. Jinak si myslím, že lidi budou chodit pořád. Vždycky se budou chodit bavit. Techno jako takové nastolilo směr, ale techno to už vlastně vůbec není. Spíš způsob zábavy. Oni mají techno spojené se vším. Budu to mít hezký, budu mít na sobě současný party trend a pak už je jen ten zlomek: kdo to vlastně hraje, hlavně že je známej a do nebe vychvalován. A tak to asi i zůstane.

Díky za rozhovor

Foto: Thonyk